Astronomové zjistili, že před 70 tisíci lety mohli naši předkové pozorovat na obloze současně dvě intenzivní světla. Něco jako dvě slunce. Bylo to v dobách, kdy se neandrtálci ocitali na pokraji vyhynutí. Druhou hvězdou byla Scholz (WISE 0720-0846), která se k naší sluneční soustavě přiblížila před 70 000 lety.
Scholzova hvězda je červený trpaslík s hmotností, která se rovná osmi procentům hmotnosti našeho slunce. Nebeské těleso bylo pojmenováno dle svého objevitele Ralpha-Dietera Scholze, který hvězdu objevil v roce 2013 a vědci z celého světa ji od té doby aktivně studují.
Světlo vyzařované „druhou hvězdou“ bylo jasem srovnatelné s měsíčním světlem během úplňku. Při pohledu ze Země byly rozměry Scholzovy hvězdy a Měsíce zhruba stejné. O několik tisíc let později se Slunce a Scholzova hvězda vydaly pryč různými směry.
Odborníci se domnívají, že zhruba před 70 000 lety bylo lidstvo na pokraji vyhynutí. Ovšem tuto domněnku nespojují s hvězdou Scholz, která se v té době přiblížila. Šlo jen o zajímavou náhodu, přesto je ale dobré znát pár výsledků výzkumu, abychom tento jev lépe pochopili.
Galaxie jsou v nepřetržitém pohybu s vysokou rychlostí. Občas se stane, že se hvězdy dostanou v určitém okamžiku velmi blízko sebe. Podle výpočtů astronomů, přibližně jednou za 100 000 let se naše hvězdy přiblíží k jiným. Ve vzácných případech jsou nevyhnutelné i jejich srážky, které mají za následek smrt hvězdných systémů. My se ale nemusíme bát, podle odborníků nás takový jev nebude ohrožovat minimálně dalších milión let.