Pokud se nemáte strach, netrpíte klaustrofobií a adrenalin je vaše druhé jméno, nepochybně byste měli podstoupit zkoušku odvahy v jihomoravském Znojmě. Nebo přesněji řečeno, pod ním. Pod jeho povrchem se totiž nachází největší podzemní labyrint v České republice a jeden z nejrozsáhlejších v samotné střední Evropě.
Spletitá trasa chodeb by měla mít podle všeho délku až 27 kilometrů a rozprostírat se na 4 podzemních patrech. Doba vzniku se datuje přibližně do 14. až 15. století, kdy sloužily převážně na skladování vína a toho, co se lidem podařilo vypěstovat. Jinak řečeno obrovská a chladná skladovací komora, která má i v dnešní době svoji stálou teplotu 13 stupňů.
Pokud si myslíte, že byl tento prostor jen obyčejnou spletí chodeb, jste na omylu. Popravdě se toto místo postupem času stalo skutečně pokrokovým. Obyvatelé města si ho dokázali přizpůsobit co nejlépe svým potřebám, a to například tak, že ohniska a krby, které se v něm nacházejí byly propojeny s komíny obydlených domů nacházejících se nad nimi, a tak nedocházelo ke shromažďování kouře v podzemí.
Významným krokem v historii komplexu nacházejícího se v podzemí Znojma byla bez pochyb i regulace podzemní vody, o kterou se postaral jezuitský řád. Takzvaný jezuitský vodovod dokázal zásobovat pitnou vodou obyvatele celého města a podle záznamů bylo jeho součástí až 47 studní.
Velkou zajímavostí, ale také záhadou tohoto prostoru je skutečnost, že neexistují žádné historické záznamy či mapy jeho chodeb z dob, kdy vznikal. Jelikož se dal využívat i jako obranné místo pro obyvatele v případě nebezpečí, místní páni se asi rozhodli nevytvářet příležitost pro zvědavé oči a ruce cizinců, které by mohly takové záznamy ukrást.
Průchodnost chodeb byla značně omezena v období 2. světové války. Trosky, které vznikly na povrchu bylo nutné někam „uklidit“, proto se pro tento účel obyvatelé rozhodli využít pozemní chodby. Vlivem toho bylo zejména vyvedení zmiňovaného jezuitského vodovodu z rovnováhy, které se projevilo v 60. letech minulého století na špatném stavu budov.
V současnosti je množství částí zavalených v důsledku moderní výstavby na povrchu, ale některé z chodeb byly zatarasené ještě v dávných dobách. O věrné zachování a zpřístupnění návštěvníkům se starají správci, kteří aktuálně nabízejí hned několik možných tras. Zda si vyberete klasickou trasu zejména pro děti nebo se rozhodnete pro adrenalinové procházení úzkými prostory, zaručeně si z tohoto místa odnesete nezapomenutelný zážitek.