Mozek je nepochybně nejdůležitějším orgánem lidského těla. Po staletí je náš šedý svazek neuronů stálým překvapením pro vědce. Dokonce i dnes se neurologové snaží vytvářet lepší a podrobnější mapy mozku, abychom tomuto zázračnému orgánu více porozuměli. Právě během vytváření jedné takové mapy pro morfologii a objasnění propojení lidského mozku a míchy, našel jeden neurolog něco pozoruhodného.
Profesor a mozkový kartograf George Paxinos, působí v předním výzkumném zařízení Neuroscience Research Australia (NeuRa), prohlásil, že objevil novou skrytou oblast v lidském mozku, která doposud nebyla objevena. Nález pojmenoval jako Endorestifom Nucleus. Podrobný popis této oblasti je profesorem popsán v nové knize Human Brainstem: Cytoarchitecture, Chemoarchitecture, Myeloarchitecture.
Podle profesora Paxinose, může neprobádaná oblast mozku existovat již více než 30 let. Nicméně pro své tvrzení nemá dostatečné důkazy.
Díky pokročilé technologii, lepších barev a zobrazovací techniky, dokázal profesor ukázat, že tato nová oblast je ve skutečnosti zřetelným jádrem, funkčně odděleným od okolní oblasti nervových vláken.
Objev se nachází v blízkosti mozečku, což je svazek nervových vláken. Najdeme jej částečně mezi a částečně pod týlními laloky mozkových hemisfér. Zároveň mozeček propojuje míchu a mozek. Oblast je spojena se zpracováním smyslových a pohybových informací, které nám pomáhají při udržení rovnováhy, postoje a jemných pohybů. Přestože přesná funkce Endorestiformu Nucleus zůstává tajemstvím, Paxinos se domnívá, že odhalení funkčností, nám dá hluboké poznání v oblasti fungování našeho mozku.
„Mohu jen odhadovat, jakou funkci skrývá. S ohledem na část mozku, kde byl Endorestiform Nucleus objeven, si troufám říct, že může hrát velkou roli v jemné motorice.“ Uvedl profesor Paxinos ve svém prohlášení. „Oblast je opravdu zajímává. U opic i u jiných zvířat chybí. Přesně tato oblast může být tou, která činí lidi jedinečnými.“
K celému objevu se vyjádřila i samotná společnost NeuRa. Přední výzkumníci mají za to, že by objev mohl potencionálně pomoci při léčbě Parkinsonovy choroby a jiných nemocí postihující motoriku člověka.
Zdroj: IFLScience.com