Syčící žena z Rhinebecku. Přízrak, kterého se bálo celé město

Možná jste již slyšeli několik příběhů o mužích v černém (MIB), kteří se častokrát spojují s výskytem UFO a jiných nevysvětlitelných jevů nebo které pravděpodobně znáte i ze známé filmové komedie Muži v Černém (Men in Black). Slyšeli jste už však o ženách v černém? Jejich výskyt se datuje až do 19. století, ale s MIB nemají mnoho společného. Tyto temné postavy se zjevují jako přízraky či jiné bytosti. Jeden z nejvíce znepokojujících případů fenoménu žen v černém, je zjevování přízraků, které mají tendenci syčet na lidi. Zvuk, ze kterého se vám zježí chlupy na celém těle …

Noviny Sunday Herald přišli 13. ledna 1893 se znepokojujícím příběhem o setkáních s takzvanými Ženami v černém v městečku Rhinebeck amerického státu New York. Název a podnázev článku zněl následovně: “Žena v černém. Jakož i ostatní duchy ji můžete vidět pouze v noci, není však němá, vydává syčící zvuky, z nichž tuhne krev v žilách. “

Jak již bylo zmíněno, tato záhadná Žena v černém řádila v městečku Rhinebeck, kde se údajně potichu vznášela podél silnic uprostřed hluboké noci. Nikdy však nikoho neoslovila a na nikoho nepromluvila, ale potkalo ji prý mnoho lidí. Nicméně, když ji lidé spatřili, natáhla ruku zpod jejího dlouhého černého závoje, přičemž začala na lidi syčet.

Aby toho teroru, který museli svědci během setkání s tímto přízrakem prožívat, nebylo málo, lidé popsali i její vzhled. Žena v černém je údajně na kost vyhublá s výškou přes 190 centimetrů. Pohybuje se mírně shrbená, ale její kroky jsou extrémně dlouhé. Rozhodně nepředstavuje něco, co byste chtěli potkat uprostřed hluboké temné noci.

Žena v černém se však začala objevovat i ve 20. století. Podle toho, co o ní zjistili novináři, se poprvé objevila 6 týdnů před zveřejněním článku, kdy strašila ve vesnicích na sever od Poughkeepsie. První osoba, která se s tímto přízrakem setkala v Rhinebecku byl John Judson. Po tom, co narazil na černý syčící “předmět”, ho polil studený pot a rozběhl se přímo domů.

V průběhu příštích dnů hovořil o Ženě v černém celý Rhinebeck. Někteří se této historce smáli, jiní se třásli strachem. Nicméně stačil jeden den a příběhu o záhadné ženě se nezasmál už nikdo. Ptáte se proč? Jedna z nejuznávanějších a nejrespektovanějších osob ve městě, byznysmen David Acker, tuto ženu potkal také. Novinám se přiznal, že byla hrozně vysoká a že z její syčení dostal třes.

Strach rostl rapidní rychlostí, proto se místní policie rozhodla tuto paniku ukončit. Čtyři policejní příslušníci odhlasovali, že se tuto záhadnou bytost pokusí chytit. Ať se již snažili jakkoliv, během jejich nočních “lovů” se jim Žena v černém úspěšně vyhýbala. Přesto přicházely další a další hlášení o jejím zjevení a děsivém syčení. Výjimečné setkání zažila i učitelka Florence Welch, která Ženu v černém zahlédla přes okno, jak sedí ve studentské lavici. Učitelku to tak vyděsilo, že vzala nohy na ramena.

Hlášení pokračovali. Když však Ženu v černém potkal kovář Robert Shriver, nečekal na děsivé syčení. Okamžitě vytáhl svou pistoli a vystřelil do ní tři kulky. Nemělo to však žádný účinek. Kulky jí prý nezpůsobily žádné zranění a následně se otočila a zmizela v temnotě.

Ať se autority, ale i obyčejní obyvatelé městečka Rhinebeck snažili jakkoliv, netušili, kdo nebo co se může skrývat pod přezdívkou Ženy v černém. V okolí nežije nikdo, kdo by odpověděl jejímu děsivému vzhledu a nejbližší psychiatrická léčebna byla vzdálena 16 mil daleko. Tím pádem museli zavrhnout i možnost, že jde o pacienta, který si potají dělá noční vycházky. Nejzáhadnější na tom je, že se Žena v černém zjevuje pouze v noci, přes den ji nikdo nikdy neviděl a stejně na ni nenatrefili ani na žádném místě, kde by se mohla skrývat. Tato záhada zůstala nevyřešena až do dnešních dnů.