Odlehlý etiopský klášter uchovává možná nejstarší křesťanský ilustrovaný rukopis. Garimova evangelia byla původně datována do roku 1100 našeho letopočtu, ale radiouhlíková metoda provedená na univerzitě v anglickém Oxfordu potvrdila, že manuskript vznikl mezi lety 330 a 650 našeho letopočtu. Tento objev opravil naše znalosti o vývoji iluminovaných rukopisů a přinesl nový pohled na rozšíření křesťanství do subsaharské Afriky.
Garimova evangelia jsou v klášteře, který je ve výšce přesahující dva tisíce metrů v nejsevernější oblasti Etiopie. Žádné jiné etiopské manuskripty nejsou datovány dříve než ve 12. století. Nicméně Garimova evangelia jsou jedinečné texty raného křesťanství, které přežily v subsaharské Africe a jsou starší než všechny ostatní křesťanské iluminované rukopisy o více než 500 let.
Radiokarbonová metoda dokonce spojuje manuskript s dobou otce Garimy, který klášter založil. Tento muž pocházel z Konstantinopole a podle tradice přišel do Etiopie v roce 494. Legenda o něm říká, že evangelia opsal za jediný den k čemuž mu dopomohl Bůh, který pozdržel západ slunce. Jejich restaurování se ujal anglo-francouzský tým, který musel čelit velmi neobvyklým podmínkám, protože pracoval venku na dvou pohřebních márách, které sloužily jako stoly.
První zpráva o existenci Garimových evangelií přišla v roce 1950 od britské historičky umění Beatrice Playnové. Ženy nemají do kláštera přístup, ale protože byla čestným hostem, byly jeho poklady doneseny ven, aby se na ně mohla podívat. Ve své zprávě zaznamenala, že tam bylo několik iluminovaných rukopisů a že ji překvapil jejich syrský styl. V šedesátých letech studoval manuskripty francouzský specialista Jules Leroy, který zjistil, že to jsou dva soubory evangelii nyní známé jako Garima I a Garima II. Oba pocházejí ze stejné doby a Leroy se domníval, že vznikly kolem roku 1100. Evangelia nikdy klášter neopustila.