Nová kontroverzní studie publikovaná časopisem National Science Review, pobouřila řadu lidí a vyvolala řadu diskuzí o tom, zda už nepřekračuje hranice etiky. Na druhé straně existuje fakt, že její výsledky pomohly čínským vědcům získat potřebné informace, které je posunou ve výzkumu vývoje lidského mozku dál.
Čínští vědci v rámci studie vložily do mozků opic lidské geny, které jsou zásadní ve vývoji našeho mozku. Následně byli Makakové testováni a odborníci měřili o kolik rychleji dokáže geneticky upravený makak reagovat a učit se oproti těm, kteří genem obdařeni nebyli.
Za výzkumem stojí tým biologů hned ze dvou univerzit, z čínské akademie věd a univerzity Severní Karoliny. Celkem bylo do studie zapojeno 11 opic, ale jen pět z nich přežily dostatečně dlouho na to, aby u nich mohly být pozorovány výsledky genetické úpravy. Následně byli makakové podrobeni paměťové zkoušce, zvířata si měla zapamatovat barvy a tvary předmětů, které se objevovaly na obrazovce před nimi. Jak později uvedl tým, šlo o test krátkodobé paměti, který přinesl pozitivní výsledky.
Okamžitě bylo jasné, že opice s upraveným mozkem jsou chytřejší a v řešení úkolů úspěšnější než opice v kontrolní skupině, která genetickou úpravou neprošla. Gen MCPH1 přezdívaný také jako „gen inteligence“ je významným faktorem ve vývoji lidského mozku už v době, kdy je dítě ještě v těle matky. Pokud se narodí dítě s menším mozkem, je to následek poruchy tohoto genu. A právě tento vliv na velikost mozku přiměl tým biologů k této studii.
Výzkum se neobešel bez návalu kritiky a má hned několik odpůrců, kteří byli striktně proti ní. Studie se dočkala negativních komentářů ze strany západních vědců, ti by ani takový výzkum nedovolili, protože překračuje etické hranice. Hlavním argumentem podle Jacqueline Glover z univerzity v Coloredu je zvážení toho „zda dokáže výzkum dostatečně vědecky zodpovědět a odůvodnit etické otázky týkající se zapojení zvířat. V opačném případě by nemohl výzkum pokračovat.“
Jeden z autorů profesor Bing Su se ale proti takovým komentářům tvrdě brání. Poukazuje na to, že makakové nejsou až tak podobní lidem jako například šimpanzi. Proto vložení lidského genu do jejich mozku nepovažuje za neetické, protože jeden ani několik málo těchto genů nemůže přiblížit opici k člověku.
Nicméně faktem zůstává, že testy na zvířatech jsou proveditelné tehdy, když není jiná alternativa. I když tedy metoda výzkumu nesklidila obdiv vědci dospěli hned k několika výsledům. Mozky opic se nezvětšily, jak se na začátku předpokládalo, jen se následně déle rozvíjely. Makakové s lidským genem byly ve vývinu opoždění i v procesu tvorby membrán, které obalují nervová vlákna, čímž se urychluje přenos nervových impulzů.
Podle týmu biologů ale dostali „důležité odpovědi na základní otázky, jako například co děla lidi jedinečnými, nebo co může způsobovat různé druhy poruch, včetně poruchy sociálního chování, které jsou jiným způsobem obtížné sledovat. Kvůli etickým pravidlům by měla být vždy realizace takových zjištění pořádně zvážena.“
Kompletní studii naleznete zde.
Zdroj: Iflscience.com