Ve srovnání s našimi předchůdci a jinými lidoopy, máme nedostatek srsti. Tento trend je v biologii dlouhotrvající záhadou. Existuje sice pár hypotéz o tom,proč jsme během evoluce přišli o veškerou srst, ale důkazy podporující tyto názory, jsou slabé. Ale přichází změna.
V nové studii, publikované v časopise Cell Biology, výzkumníci zjistili, že hojnost určitého proteinu ovlivňuje růst ochlupení na pažích. Pokud se protein,nazývaný Dkk2 vyskytuje jen v malém množství (jako u králíků a ledních medvědů), plantární oblast je plná chlupů. U myší, které mají malé chloupky na svých tlapkách, byl Dkk2 přítomen naopak ve vyšším množství.
Tým vědců se domnívá, že protein může blokovat specifickou signalizační dráhu, známou jako WNT, která je zodpovědná za růst vlasů. Aby svou tezi potvrdili, vyvinuli myši, které tento protein nedokázaly produkovat. Srst se myším sice rozrostla po celém těle, ale byla řidší, kratší a místy nevyrašila srst vůbec. Je tedy zřejmé, že protein hraje důležitou roli, nikoliv však klíčovou.
„Dkk2 sice dokáže zabránit růstu vlasů, ale nedokáže úplně utlumit kontrolní mechanismy.“ vysvětluje profesorka Sarah Millarová, odbornice na dermatologii z Perelmanovy lékařské fakulty Univerzity v Pensylvánii
„Máme opravdu dlouhé vlasy na pokožce hlavy a krátké, nebo žádné ochlupení v ostatních oblastech, pod paži, na dlaních a spodní části zápěstí a podobně. Nikdo ve skutečnosti nerozumí tomu, jak tyto rozdíly v ochlupení vznikají. „
Přestože tyto pozorování neposkytují úplný obraz, odhalují zajímavé stopy o chlupatosti a plešatosti. Vědci si myslí, že cesta WTN je klíčová a dalším krokem je zjistit, jaké další proteiny by mohly inhibovat tuto cestu. To by mohlo vést k dokonalejšímu porozumění toho, proč jsme přišli o srst, a nejen to. Poznatky by se využily i v medicíně, jednou pro vždy se můžeme zbavit plešatosti.Úspěšný výsledek by také mohl přinést nové pohledy na určité kožní onemocnění.
Teorie o tom, proč lidé ztratili srst, naznačuje, že naši předci potřebovali lepší termoregulaci, když se přestěhovali ze stinných lesů do teplé savany, což jim umožnilo lovit po celý den. Jiná teorie naznačuje, že cílem bylo snížení počtu parazitů. Existuje také „teorie vodních opic“, podle které naši předkové bloudili a museli plavat kvůli jídlu, takže kožešina nebyla pro takový lov ideální. Na vině ale samozřejmě může být hned několik faktorů a jejich kombinace.
Zdroj : IFL Science, Cell Biology