Přiznejme si to, svět a životní styl už nikdy nebude stejný, jako před pandemií koronaviru

Abychom zastavili pandemii koronaviru COVID-19 musíme drasticky změnit způsob našeho života. Museli jsme změnit vše. Způsob práce, volnočasové aktivity, nakupování, vzdělávání našich dětí a především jsme museli omezit kontakt s našimi nejbližšími, přáteli a známými. Všichni doufají, že přijde brzy konec a my se vrátíme k normálnímu životu. Ovšem málokdo si uvědomuje, že určité věci už nikdy nebudou jako dřív.

V každé zemi po celém světě jsou přijímána bezpečnostní opatření. Všechny národy zavádějí omezení lidského kontaktu i pohybu, aby tak zastavili šíření viru a počty nakažených nezpůsobily kolaps zdravotních systému, jako se tomu stalo například v Itálii. Ovšem do dnes nikdo neví, jak dlouho taková karanténa potrvá. V Číně museli být lidé doma šest týdnů, než se šíření nákazy začalo snižovat.

Zavřeli jsem školy, mnozí zaměstnavatelé nařídili zaměstnancům home ofiice nebo rovnou omezili provoz úplně. Musíme se zdržovat jen doma, ven chodíme jen s rouškou, prarodiče bychom neměli navštěvovat vůbec. V obchodech na nás čekají na půl prázdné regály a v televizi se nemluví o ničem jiném než o koronaviru. Jako by se svět náhle zastavil. Co ale bude následovat, až pandemie pomine?

Nejedná se o dočasnou změnu. Je to začátek úplně jiného a nového způsobu života

V první řadě utrpí nejvíce podniky, které jsou na shromažďování lidí závislé. To znamená restaurace, kavárny, bary, kluby, posilovny a tělocvičny, hotely, divadla, kina, umělecké galerie, nákupní střediska, veletrhy, muzea, koncerty, aquaparky, letecké společnosti, veřejná doprava, soukromé školy a školky. Nemluvě o stresu, kterým jsou vystaveni rodiče, kteří musejí své děti vychovávat bez škol, lidi, kteří se musejí starat o své starší příbuzné, aby je nevystavovali viru. Nesmíme také zapomenou, že karanténa uvěznila mnoho lidí, kteří žijí v ne moc dobrých vztazích, kde je agresivita každodenním chlebem.

Všechny tyto atributy, a jejich ještě mnohem víc, změní vše kolem nás už dnes. Posilovny a sportovní prodejny začínají s prodejem nástrojů pro domácí tréninky. Trenéři posílají svým zákazníkům pozvánky k online cvičením. Budeme svědky exploze nových služeb. Lidé se začínají vracet do přírody, utíkají do lesů a parčíků, dochází k menšímu znečištění ovzduší. Ovšem paralyzovat tolik společností a živobytí nebude možné zvládnout. A životní styl omezený na tak dlouhé období prostě není udržitelný.

Jedním z možných řešení je chytrá karanténa, o které se hovoří už i v České republice. Alespoň částečně bychom se mohli vrátit do společenského života, který sice bude omezený ale bude. Kina nebudou vysílat pro plný sál, schůzky se budou konat především online, polovina firem zjistí, že nemusí mít tolik zaměstnanců a že mnohé lze zvládnout opět online. Posilovny a tomu podobné služby budou fungovat na základě rezervací, aby nedošlo k přeplnění.

Opatření, která k tomu mohou vést, a ke které se přiklání i naše republika je již zmíněna chytrá karanténa. Na základě dat z mobilu pomocí technik tajných zpravodajských služeb, bude možné vysledovat lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženými. Tak dokáží oddělit celou „skupinu“ lidí, kteří by mohli potencionálně šířit nemoc a uzavřou je do karantény.

V podstatě jde o takového velkého bratra, který vás bude neustále sledovat. Může se také stát, že v budoucnu, až budeme chtít vycestovat do zahraničí, budeme muset povolit v telefonu všemožné funkce o odhalení polohy, jako podmínku pro vycestováni. V podstatě nepotřebujeme čipy, proti kterým se veřejnost mnohdy tak brání. Vlády jednotlivých zemí dostali díky pandemii do rukou zbraň, díky které si v současné době mohou nárokovat cokoliv a zástěrkou je naše bezpečnost. Využijí k tomu přístroj, bez kterého se dnes nikdo neobejde. Mobilní telefon.

Lidé samozřejmě tato opatření slepě přijmou. Budou to brát jako zpřísnění bezpečnostních pravidel. Tyto programy už nikdy nikdo nevypne a každý metr našeho pohybu bude sledován. Nepotřebujeme ani chytré kamerové systémy. Takovýto dohled bude považován za cenu, kterou zaplatíme, abychom se mohli vrátit k „normálnímu životu“.

Největší následky této změny pocítí samozřejmě ti nejchudší a nejslabší. Lidé, kteří se pohybují v oblastech, kde je nákaza téměř jistotou, budou vyloučeni ze společnosti. Práce pro lidi na volné noze, jako jsou trenéři, instalatéři, řidiči apod. bude obtížnější. Přistěhovalci, uprchlíci, bývali odsouzenci budou také čelit velkým sociálním překážkám a svět o ně prakticky nebude mít zájem.

Výskyt nemoci navíc může přinést i další libovolná kritéria, které si vlády určí. To otevírá dveře algoritmickému zkreslení a skryté diskriminaci. V Americe bylo v loňském roce takto odhaleno, že zdravotní pojišťovny zvýhodňují bílé lidi.

Svět se už mnohokrát změnil a nyní se to děje znovu. Všichni se budeme muset přizpůsobit novému způsobu života, práce a vztahům. Ale jako u každé změny, budou i tací, kteří ztratí více než většina.

Zdroj: MIT

Sdílet: