Cvičením k duševnímu zdraví, aneb každá snaha se počítá

Co si budeme nalhávat, cvičení je pro naše duševní zdraví dobré. Nával endorfinů, které se dostaví díky fyzické aktivitě, potlačuje úzkost a depresi. Navíc zabraňuje jejich rychlému navrácení. Samozřejmě je rozdíl, pokud cvičíme jen příležitostně, nebo chodíme běhat triatlony. Jaká míra je tedy dostačující pro naše duševní zdraví? Veškeré studie na toto téma byly krátké a hodně zobecněné. Ale letos v srpnu byla publikována úplně nová studie. To, co obsahuje je překvapující

Plavání, kolo, běh

 

Nedávno magazín The Lancet Psychiatry publikoval svou studii, výzkumníci z univerzit Yale a Oxford, shromáždili takové množství respondentů, nad kterým vám padne čelist. Studie se zúčastnilo 1,2 miliónů Američanů, starších 18 let. Jednalo se o údaje, které Centrum po kontrolu onemocnění a prevence (CDC) shromažďovalo tři roky. Respondentům byly kladeny otázky zaměřující se na historii jejich duševního zdraví, současný stav a jejich zvyklostí. Důležitým aspektem byl široký výběr sportů a zábavy, kterou si lidé mohli vybrat. Samozřejmě jako aktivně vykonávající činnost. Na výběr bylo ze 75 aktivit, od tradičních sportů jako je basketbal a jóga, až po neobvyklé aktivity jako „aktivní hráč virtuálních her“, nebo „myslivost“, či „odhazování sněhu lopatou“.

Tento široký seznam aktivit spolu s kombinací velkého počtu respondentů, nabídl odborníkům působivé výsledky. Lidé kteří cvičí, měli o 40% lepší duševní výsledky než lidé, kteří nedělají nic. Přestože si hlídají své BMI a fyzické zdraví, jejích psychika je na tom znatelně hůř, než u aktivních lidí. Zprvu ani tak nezáleželo na tom, o jakou činnost jde. Později se zjistilo, že každý sport má odlišný dopad. Například týmové sporty ovlivňují naše duševní zdraví nejvíce, následovala je cyklistika, aerobik a běh. Aktivity spojené s udržením chodu domácnosti se pochopitelně řadí až dolů a jsou spojovány tak s 10% úbytkem špatné nálady. Zatížení duševního zdraví, hlavní aspekt, který byl měřen, bylo odvozeno od počtu špatných dní se špatnou náladou, které daná osoba prožila v uplynulém měsíci.

Málo znamená hodně

Jak často bychom tedy měli cvičit, aby to našemu duševnímu zdraví stačilo? Rozhodně neplatí pravidlo čím víc tím líp. Naopak graf ukázal, že při zvyšování frekvence cvičení, dochází k poklesu nálady až do bodu, kdy je člověk opět spíše frustrován nežli šťasten. To samé se děje, když cvičíme příliš často. Ideální doba je 30-60 minut, třikrát až pětkrát týdně (nebo 120-360 minut týdně, celkem). Přidáte, nebo uberete o kousek a už to nemá pro vaše duševní zdraví smysl. Údaje ve skutečnosti neříkají, že výkon více než pětkrát týdně je škodlivý; pouze tři až pětkrát týdně je celkově lepší než šest až sedmkrát.

Zpráva CDC doporučuje nejméně 150 minut týdně, intenzivního cvičení z důvodu „podstatného přínosu pro zdraví“. Navíc nemusíte kupovat členství v posilovně ani nemusíte umývat běžecké boty. Taková dlouhá pěší procházka, co druhý den je pro vaše duševní zdraví to nejlepší. Tak honem ven s chutí do toho!