Vesmír bývá popisován jako absolutně tiché místo. V prázdném vakuu, kde chybí molekuly k přenosu zvuku, by mělo panovat naprosté ticho. Přesto už více než dvě desetiletí čínští astronauti hlásí záhadné jevy, které tuto představu zpochybňují: tajemné zvuky, slyšitelné během jejich misí na oběžné dráze.
První znepokojivá zkušenost
Historie těchto podivných zážitků sahá do roku 2003, kdy se Yang Liwei stal prvním čínským kosmonautem ve vesmíru. Během letu na palubě kapsle Shenzhou 5 popsal, že slyšel zvuk připomínající úder kovového kladiva do železného kýble. Zvuk vycházel přímo z trupu lodi – a přestože astronaut zkoumal okolí, nikde nenašel nic, co by jej mohlo vysvětlit.
Na podobný jev pak narazili i jeho následovníci při misích v letech 2005 a 2008. Yang Liwei je proto předem varoval, aby je nečekané zvuky nevyděsily a neovlivnily jejich soustředění. Přesto záhada zůstává otevřená.
Jak je možné slyšet zvuky ve vakuu?
Podle fyzikálních zákonů je slyšitelný zvuk přenos vibrací v nějakém prostředí – vzduchu, vodě či kovu. Ve vakuu by proto neměl existovat. Odborníci ale přišli s několika hypotézami:
- Mikroimpakty: drobné kosmické částice mohly narážet do trupu lodi a vytvářet vibrace, které astronaut slyšel. Problém je, že by šlo o náhodné a vzácné jevy, nikoli o opakující se zkušenost.
- Tepelné napětí: kovová konstrukce kapsle zažívá při střídání sluneční a stínové strany prudké změny teplot, které mohou způsobit praskání a „cvakání“, podobné zvukům starých domů.
- Konstrukční zvláštnost: možnost, že zvuky souvisejí přímo s designem čínských lodí Shenzhou.
Ani jedna z těchto teorií však zatím není potvrzená.
Nebezpečí, nebo jen iluze?
Zvuk v prostředí, kde by neměl existovat, vyvolává obavy i fascinaci. V kontextu kosmických letů totiž každý nečekaný hluk může znamenat poruchu, hrozbu nebo selhání systému. To zvyšuje psychologický tlak na posádku, která si v extrémních podmínkách nemůže dovolit ztratit koncentraci.
Navíc se ukazuje, že záhadné zvuky nejsou výsadou čínských misí. Už v 60. letech američtí astronauti při obletech odvrácené strany Měsíce slyšeli zvláštní „hudbu“. Nedávno zase sonda Juno zaznamenala „pískající tóny“ v blízkosti Jupitera, které NASA vysvětluje elektromagnetickými jevy. Přesto u čínského případu přetrvává největší otazník – hlavně kvůli jeho opakovanému výskytu.
Záhada bez řešení
Dosud se nepodařilo zvuky z čínských lodí uměle zopakovat ani napodobit v laboratorních podmínkách. Vědecká komunita tak zůstává rozdělena: jedni hledají vysvětlení v materiálových vlastnostech konstrukce, jiní se přiklánějí k dosud neznámým fyzikálním jevům.
Jedno je ale jisté: vesmír je stále plný tajemství, která čekají na své odhalení. A s každou další misí přibývá naděje, že se jednou dozvíme, co se skutečně skrývá za těmito podivnými „hlasy“ z kosmu.