Možnost cestovat do vesmíru je stále hmatatelnější a pro mnohé z nás jde o určitě vzrušující zážitek. Na druhou stranu účinky na lidské tělo, které jsou s tímto cestováním spojeny, nejsou jen drsné. V některých případech jsou doslova děsivé.
Nedávno publikovaná studie v časopise Cells uvádí mrazivé vědecké detaily toho, jak se lidské tělo mimo náš svět mění. Skupina odborníků vedená lékařskými odborníky z Houstonské Univerzity, tyto účinky kategorizovala. Přestože existuje velké množství způsobů, jakým vesmír ovlivňuje a mění lidskou fyziologii a psychologii, my vám přiblížíme jen ty nejpodivnější.
Ve vesmíru je zvláštní prach – nikdo neví, co přesně děla
Za posledních 60 let lidského cestování vesmírem se objevilo obrovské množství studií o tom, jak vesmír ovlivňuje naše tělo. I přesto zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Jednou z nich je prach hrubých částic ve vesmíru a na jiných planetách, který se může snadno dostat do plic vesmírných cestovatelů.
V hodnocení rizik zveřejněném loni v létě NASA poznamenává, že „vzhledem k jedinečným vlastnostem prachu lunárního a jiných nebeských těles existuje možnost vážných zdravotních následků jako je poškození dýchacích cest, kardiopulmonální, oční nebo dermální poškození.“
Článek Cells jde ještě dál a nazývá mimozemský prach potenciálně „největší výzvou pro dlouhodobé vesmírné lety“. Vzhledem k tomu, že zdravotní důsledky vystavení kosmickému prachu se zdají být relativně novým problémem, vědci stojící za článkem Cells poznamenávají, že „je zapotřebí další výzkum k identifikaci dlouhodobých důsledků expozice mimozemskému prachu a vyvinutí potenciálních protiopatření“, jako jsou „speciální obličejové masky“.
DNA vesmírných cestovatelů může mutovat, a tak vystavit riziku rakoviny
Nedávné studie naznačují, že kosmické záření může způsobit mutace DNA – což je samo o sobě děsivě znějící vyhlídka – což může zase vystavit astronauty vyššímu riziku rozvoje rakoviny. Loni na podzim bezprecedentní studie z Icahn School of Medicine v nemocnici Mount Sinai v New Yorku nalezla ohromných 34 odlišných mutací při sekvencováni genomů astronautů NASA.
A co hůř: jak se tehdy psalo v tiskové zprávě školy, „nejčastěji se mutace vyskytovaly v TP53, genu, který produkuje protein potlačující nádor, a DNMT3A, jednom z nejčastěji mutovaných genů u akutní myeloidní leukémie“.
V článku Cells také odborníci poznamenávají, že je zapotřebí dalšího výzkumu a to „obzvláště u jedinců s určitými genotypově-fenotypovými profily, kteří mohou být citlivější na účinky vystavení radiací.“
Zdá se, že mikrogravitace poškozuje imunitní systém a aktivuje latentní viry
Jako by toho nebylo už tak dost, studie provedené v posledním desetiletí zjistily, že prostředí mikrogravitace může mít nejen škodlivé účinky na imunitní systém, ale může dokonce aktivovat latentní viry.
Zvláště znepokojující je tendence vesmírných letů aktivovat virus Epstein-Barrové, herpes virus, který způsobuje mononukleózu. V roce 2012 lékařští vědci z Texaské univerzity zjistili, že virus se „reaktivuje během kosmického letu, přičemž EBV vylučování slin se zvyšuje na desetinásobek úrovně pozorované před letem a po něm.“
„Ačkoli se ukázalo, že stres zvyšuje reaktivaci EBV,“ uvádí abstrakt článku z roku 2012 publikovaný Journal of Cellular Biology , „předpokládá se, že k reaktivaci ve vesmíru přispívají i další faktory, jako je záření a mikrogravitace.“
Článek Cells uvádí, že zdánlivý imunitní supresivní účinek spojený s bizarními vesmírnými bakteriemi by mohl problém ještě více prohloubit.
„Nejdůležitější je, že studie ukázaly, že bakterie vyskytující se ve vesmírném prostředí se zdají být odolnější vůči antibiotikům a obecně škodlivější ve srovnání s bakteriemi vyskytujícími se na Zemi,“ píše se v dokumentu. „To je navíc k hrozbě nových druhů bakterií… kterou jsme ještě neobjevili.“