Schopnost využít přírodní zdroje jiných kosmických těles jako Země, by lidstvu otevřelo dveře do širokého vesmíru. Představa, že dokážeme využít například zásoby Měsíce existuje v sci-fi příbězích už po desetiletí. Brzy se to ale možná stane realitou. Společnost ArianeGroup chce po boku Evropské kosmické agentury na Měsíci těžit do roku 2025.
Na první pohled vypadá přirozený satelit naší planety celkem pustě. Zdá se, že na Měsíci není kromě prachu celkem nic. Pravdou však je, že lidstvu by mohl posloužit mnohem více, než si zřejmě myslíte. Měsíční práh, který Měsíc pokrývá, se totiž nazývá Regolit a jde o vrstvu nezpevněného, různorodého horninového materiálu, který vznikl během 4,6 miliard let “bombardování” povrchu Měsíce meteority. Z regolitu by člověk mohl získat to nejcennější, co zřejmě Měsíc nabízí. Vodu a kyslík.
Vše naznačuje tomu, že z regolitu by měl být člověk schopen získat vhodnými procesy vodu i kyslík. Měsíční prach kromě toho obsahuje i izotopy helia-3, který se na Měsíc dostává díky slunečnímu větru. Teoreticky by tak bylo možné využít Měsíc jako obrovskou “čerpací stanici” všeho, co na zkoumání vesmíru lidstvo potřebuje. Vody, kyslíku i raketového paliva.
Již před několika dny oznámila společnost ArianeGroup podepsání ročního kontraktu s Evropskou kosmickou agenturou. Cílem spolupráce má být prozkoumání možností příprav mise, která by vedla k “těžbě” a zpracování regolitu z povrchu Měsíce. To by se podle prvotních odhadů mohlo stát realitou do roku 2025. Důlní zařízení by na Měsíc mohla vynést Evropskou kosmickou agenturou aktuálně vyvíjena raketa Ariane 6.
Evropská kosmická agentura není zdaleka první, kterou napadlo využít měsíční zdroje. O podobných plánech v minulosti hovořila i americká NASA či Čínská kosmická agentura. Přirozený satelit Země se v posledním období opět skutečně dostal do popředí vesmírného výzkumu. Využití měsíčních zdrojů by mohlo lidstvo přiblížit k odvážným plánům, například těm, které zahrnují kolonizaci Marsu.
Zdroj: DM