Nedávné objevy na Zemi ukazují možnou existenci oázy života na Jupiterově měsíci Europa

Existují určité hranice, za kterými je existence jakékoliv formy života považována za nemožnou. Alespoň tohle si mysleli vědci do doby, než tuto hranici posunul o kus dál nedávný objev sněžných řas v drsných podmínkách vysoko v chilských Andách. Objev tak znovu vyplavuje na povrch otázku, kde všude ve sluneční soustavě je možné nalézt živé organismy.

Na ledových útvarech starovulkánu Llullaillaco, známých jako penitentes (kajícníci), nalezli vědci podivné červené zbarvení. Právě tyto červené skvrny na pomyslných „rouchách“ kajícníků poukázaly na výskyt mikroskopického života, tzv. sněžných řas. Kajícníci jsou jevem známým z různých koutů světa. Ke svému vzniku potřebují kolísavé teploty, přímé sluneční světlo, silný vít a suchý vzduch. Zpravidla vznikají ve vyšších nadmořských výškách a dorůstají výšky až 5 metrů. Vzdáleně pak připomínají postavy, díky čemuž si vysloužili přezdívku kajícníci.

Právě tyto útvary jsou sice fascinující, na druhou stranu jde ale o poměrně málo probádaný jev. Samozřejmě toto platilo do doby, než se mezinárodní tým vydal probádat kajícníky starovulkánu, kteří se rozprostírají ve výšce 4 870 metrů nad mořem. Jak později uvedla vedoucí studie Lara Vimercatiová „Náš výzkum ukazuje, že nezáleží na tom, o jak náročné podmínky jde. Život si najde cestu, pokud má přístup k tekuté vodě.“ Nález tak otevírá otázku, zda tyto útvary fungují coby oáza života i mimo naši planetu. Ledové jehlany podobné těm v Andách existují i na Plutu a spekuluje se o jejich výskytu také na Jupiterově měsíci Europa. Podrobná studie o prvotních známkách života nalezených v takto nehostinném prostředí byla publikována odborným časopisem Artic, Antartic, and Alpine Research.

Zdroj: ScienceAlert.com