Hledání mimozemských civilizací je neuvěřitelné obtížným úkolem. Navzdory skutečnosti, že kamkoliv se podíváme, není zde jen množství hvězd, ale také planet. A v neposlední řadě nás také obklopuje zneklidňující ticho.
Při pohledu na historii lidstva na Zemi jasně vidíme, že civilizace nejsou konečnou a dlouhodobou fázi vývoje. Civilizace neustále přicházejí a odcházejí. Tak například Římská civilizace existovala méně než tisíc let, mayská téměř dva tisíce let a mykénská civilizace trvala jen pět set let.
Je docela možné, že tato pomíjivost platí i mimo naši planetu. Možná je právě tato myšlenka vysvětlením, proč se nám zatím nepodařilo zachytit žádnou mimozemskou civilizaci.
Kolik civilizací je v naší galaxii?
Podle nejnovějšího výzkumu v naší galaxii může v současné době existovat několik desítek civilizací, schopných posílat informace do vesmíru, a to jen v Mléčné dráze. Pokud je těchto několik desítek civilizací rozptýleno po celé galaxii, jejíž průměr je 100 000 světelných let, i když k nám poslali nějaké informace, neměli dostatek času se k nám dostat.
Drakeova rovnice neposkytuje žádné odpovědi
V rámci jednoho z mnoha výzkumu se astronomové z Univerzity v Nottinghamu spoléhali na upravenou Drakeovu rovnici navrženou před téměř 60 lety. V době, kdy to s hledáním mimozemských civilizací nikdo nemyslel vážně. Drake identifikoval faktory, které by v zásadě odhadly počet civilizací v naší galaxií.
Problém ale tkví v tom, že neznáme hodnoty mnoha faktorů obsažených v této rovnici (např. počet hvězd a planet, počet planet příznivých pro život). Z toho důvodu Tom Wetsby a Christoper Conselice učinili několik předpokladů, které do určité míry umožnují vyhnout se nedostatku dat v Drakeově rovnici.
Astronomové předpokládali, že vývoj inteligentního, technologicky vyspělého života trvá asi 5 miliard let (tak tomu bylo na Zemi). Kvůli jednoduchosti se rozhodli, že každá planeta přátelská k životu, která tak dlouho přežije, bude hostit na svém povrchu život. S takovými předpoklady vyžaduje výpočet počtu civilizací v galaxii stanovení počtu dostatečně starých hvězd a počtu planet obíhajících kolem nich v obyvatelné zóně, kde mohou podmínky zajistit vznik a uchování života.
Pro stanovení zmíněných údajů museli předpokládat, že planetární systém musí mít odpovídající množství kovů, v astronomické smyslu. Takže prvky těžší než vodík a hélium. Aby mohl vzniknou život, který lze zaměřit pomocí rádiových vysílačů nebo laserů, musí být v planetárním systému dostatečné množství uhlíku, kyslíku, dusíku a mnoha jiných prvků.
Nejdůležitější faktor: jak dlouho je schopna civilizace přežít
Když vezmeme v úvahu všechny výše uvedené atributy, tak podle Wetsbyho a Conceliceho závisí počet inteligentních civilizací schopných komunikace v naší galaxii na počtu hvězd, starších více než 5 miliard let, počtu planet kolem nich a průměrné délce života vyspělé civilizace. Analýzou všech těchto údajů a výsledků hledání planet v galaxii bylo možné odhadnout hodnotu každého faktoru v rovnici CETI. Překvapivě výsledky nevylučují, že by kolem nás neměly existovat vyspělé civilizace, ba naopak.
Téměř všechny hvězdy v naší galaxii jsou staré více než 5 miliard let. Některé z nich nejsou schopné hostit planety příznivé pro vznik života. Za předpokladu nejpesimističtějšího scénáře, kdy planetární systém musí mít alespoň tolik kovů jako slunce, aby vytvořil život, odhodíme dvě třetiny hvězd v galaxii. Ze zbývající třetiny asi 20 procent. bude mít na oběžných drahách planety, které umožní existenci života.
Mimozemský život může být bohatý, ale může být příliš daleko
Existuje zde však ještě jeden faktor: životnost průměrné civilizace. Lze s jistotou předpokládat, že civilizace schopná komunikace vydrží 100 let. Po tak dlouhou dobu pozemšťané vysílají rádiové signály do vesmíru. Nastavíme-li tedy životnost na 100 let, zůstane nám v celé galaxii 36 civilizací.
Pokud je rozložíme po celé galaxii, ta nejbližší je vzdálená asi 17 000 světelných let, takže ji nebudeme moci kontaktovat ani detekovat. Pokud bychom měli optimističtěji předpokládat, že vyspělá civilizace dokáže přežít 2000 let, pak by náš nejbližší soused měl být stále několik tisíc světelných let daleko.
Pojďme dále, pokud by technicky vyspělá civilizace dokázala přežít milion let, nejbližší civilizace by byla 300 světelných let od Země. V optimistickém případě dokonce 20 světelných let. Životnost vyspělé civilizace je nejdůležitějším faktorem v celé rovnici.
Pokud chcete zkontrolovat, jak změny v různých faktorech ovlivňují šance na nalezení mimozemské civilizace, můžete použít kalkulačku vytvořenou fyziky Stevem Woodingem a Dominikem Czernim.
Co je ale nejdůležitější?
Proč je vlastně existence mimozemských civilizací tak důležitá? Skutečnost, že jsem ještě žádnou jinou vyspělou civilizaci nenašli, může vypovídat o tom, že životnost vyspělých civilizací není příliš dlouho.
Protože většina hvězd v naší galaxii je starší než slunce, nedostatek jakéhokoli signálu od mimozemských civilizací naznačuje, že většina z nich již neexistuje. Zemřela jako Mayové nebo Mykénská kultura. Pokud tomu tak je, může to znamenat, že ani naše civilizace nepřežije příliš dlouho.