Nejvzdálenější kosmická loď vyrobená člověkem, Voyager 1 , od Země je vzdálena více než 13 miliard kilometrů. Na této vzdálenosti kosmická loď prošla heliosférou – hranicí mezi naší sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem – což technicky znamená, že Voyager 1 úplně opustil sluneční soustavu. Navzdory tomu, že vesmírná loď prolétla touto oblastí, vědci ještě stále nerozumí heliosféře, takže NASA se chystá spustit novou kosmickou loď, aby se o ní dozvěděla víc.
Naštěstí nová kosmická loď NASA nemusí podstupovat celou cestu skrz heliosféru, aby ji studovala. Namísto toho je Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) určen k letu do klidné oblasti, prostoru mezi Zemí a Sluncem, a stane se tak v roce 2024. Zde IMAP shromáždí některé částice, které procházejí heliosférou z jiných galaxii. V tiskové zprávě, Denis Andrucyk, zástupce správce Nasa Science Mission Directorate: „Důsledkem tohoto výzkumu by mohlo dojít k přehodnocení poznatků které máme, neboť do budoucna chceme lidi poslat do hlubokého vesmíru.“
Jelikož NASA, SpaceX a další plánují různé misie, které by poslaly lidi na Mars, jednou z největších otázek je, jak tato cesta bude bezpečná pro astronauty, kteří se v meziplanetárním prostoru budou pohybovat po celé měsíce. V historii se astronauti pohybovali ve vesmíru po dobu jednoho až dvou týdnů, příkladem může být třeba mise Apollo, nebo žili na vesmírných stanicích na nízké oběžné dráze Země, chráněné magnetickým polem Země. 
Primárním nebezpečím cestování v hlubokém prostoru je druh mezihvězdných částic, které má IMAP studovat. Ale naštěstí většina z těchto částic neprostoupí přes heliosféru díky síle Slunečního větru. Zdrojem slunečního větru je sluneční korona. Její teplota je tak vysoká, že zdejší částice mají vysokou energii a sluneční gravitace je zde nedokáže udržet. Tento vítr se tedy srazí s částicemi mimo sluneční soustavu, aby tak vytvořily jakousi bariéru kolem heliosféry, a udržely tak vnitřní Sluneční soustavu v bezpečí od škodlivého záření. 
Nicméně o jak velké bezpečí jde, je stále otázkou. Proto byl navržen IMAP, aby nám odpovědi na tyto otázky poskytl. Mělo by se tak stát v roce 2024, kdy kosmická loď stráví několik let studiem těchto částic, vědci doufají že výsledkem bude zjištění, že prostor je dostatečně bezpečný, pro cestování lidí do velkých vzdáleností. S trochou štěstí by IMAP mohl dát zelenou misím na Mars a my bychom tak mohli krátce poté poslat astronauty na tuto Červenou planetu.