Mimo to, že bylo včera pondělí, je 2.červenec také známý jako světový den UFO, kdy nadšenci UFO po celém světě oslavují tento podivný jev a připomínají veřejnosti, že mnohé záhady zůstávají nevyřešené. Celých 71 let po pozorování, které vyvrcholilo v celosvětové UFO šílenství, jsme stále blíž k určení toho, co přesně způsobuje, že stovky tisíc lidí věří, že jsou svědky létajících talířů.
Historie „létajících talířů“
24. června 1947 letěl civilní pilot Kenneth Arnold svým soukromým letounem přes severozápadní Pacifik, když si najednou uvědomil, že není jediný kdo se na obloze pohybuje. Nedaleko Mt. Rainier, Washington, Arnold poblíž svého letadla spatřil „devět objektů, zářivě bílých“. Osm objektů bylo zhruba ve tvaru disku, zatímco devátý větší objekt připomínal půlměsíc. Devět objektů létalo ve tvaru V.
Arnold odhadl, že objekt létá kolem 1200 mil za hodinu, přičemž si myslel, že je svědkem vojenského cvičení. Objekty navíc nepřipomínaly žádné známé letadlo a v té době nebylo žádné letadlo schopné létání ve formaci při frekvenci Mach 1.5- Chuck Yeager zlomil tuto zvukovou bariéru až o dva měsíce později. Následně v tisku přehlédli poznámku „talíř“, který autor použil pro fyzický popis, no a termín létající talíř byl na světě. Jelikož předměty převyšovaly lidské chápání, výzkumníci UFO okamžitě začali se spekulacemi o tom, že objekty musely být z vesmíru a dokazují život na jiných planetách. Ačkoliv je UFO v přesném slova smyslu neidentifikovatelný létající předmět, je tento pojem neodmyslitelně spjat s myšlenkou návštěv cizinců. 
Zpátky k Arnoldovi. Úkaz, jehož byl Arnold svědkem na severozápadě Pacifiku, doslova vyvolal mánii létajících talířů. Doslova se s hlášeními těchto jevů roztrhl pytel po celém světě. Najednou se také začala vyvíjet technologie dost rychlým tempem. USA náhle přecházela na nadzvukové stíhací letouny a armádu založenou na konvenčních jaderných zbraních, to vše za méně než deset let. S tímto byl také spojen intenzivní růst zájmu o UFO. Spojené státy také prožívali zápal dobytí vesmíru spolu se založením NASA a konečným cílem, dosáhnout cesty na Měsíc. Najednou se zdálo cokoliv možné, tak proč ne mimozemšťané?
V sedmdesátých letech minulého století, když došlo k problémům v oblasti životního prostředí, došlo k poklesu důvěry ve vládu a hrozbě jaderné války, důraz se posunul na zprávy o osobním kontaktu s cizími druhy, z nichž mnohé byly zřejmě nešťastné tím, jak lidi ničí planetu. V devadesátých letech 20. století se toto vyprávění přímé interakce rozrostlo do extrémů. Objevovalo se tisíce zpráv o údajném „unesení cizinci“, kteří na obětech prováděli pokusy.
Podezřelý pokles
Námořní interakce s UFO je z velké části pozoruhodná, protože je to výjimka, která potvrzuje pravidlo moderních trendů pozorování UFO: Jen se to neděje, a to navzdory skutečnosti, že revoluce smartphonů by měla zdánlivě zvyšovat důkazy pozorování, pokud tedy UFO existuje.
Každý den stovky milionů lidí nosí ve svých kapsách vysoce kvalitní fotoaparát, ale žádná fotka ani video týkající se fenoménu UFO neodpovídá realitě, většinou jde o upravené záběry. Propojená povaha internetu a sociálních médií umožňuje obyčejným lidem solovit širokou veřejnost, ale zájem o vyjádření se k „mimozemským únosům“ za posledních deset let klesl. Máme tedy tolik vymožeností a rychlou možnost sdílení s celým světem, tak kde tedy jsou ty důkazy. To se najednou věci přestaly dít?
USA a UFO
Dnes, 71 let po pozorování Kennetha Arnolda, jsme stále bliž a blíž pravdě, která stojí za fenoménem UFO. Existuje skutečný jev, ale zda je založen na hromadných halucinacích, tajných vládních letadlech nebo skutečných bytostech z jiné planety je stále záhadou a předmětem mnoha spekulací a konspiračních teorií.
James Abbott, autor knihy The Outsider’s Guide to UFOs , říká: „Pro každého, kdo má opravdu otevřenou mysl, je pevně stanoven apriori případ UFO jako vědecká anomálie. Nemáme dobré znalosti o tom, jaké nevysvětlitelné úkazy se dějí, ale počty, důvěryhodnost pozorování a nedostatek uspokojivého vědeckého vysvětlení v mnoha případech znamená, že musíme tento fenomén začít zkoumat jako vědecký problém; na který musí být věnována dlouhodobá vědecká pozornost. “