Astronomové objevili nové detaily o metanových jezerech Titanu

Před nedávnem ukázala analýza dat z posledního průletu sondy Cassiny, že největší Saturnův měsíc Titan pokrývají hluboká jezera. Přestože sonda svou misi ukončila v roce 2017, mnoho dat z její mise je stále nezpracovaných. Tým astronomů, který v současné době s daty pracuje, objevil překvapivé informace o hloubce i podivných zvláštnostech metanových jezer Titanu.

Největší měsíc Saturnu je jediným tělesem sluneční soustavy, které má stejně jako Země povrch pokrytý kapalinou. Odborníci se domnívají, že i jiné měsíce naší galaxie jako Enceladus nebo Europa mohou mít tekuté oceány, avšak pod jejich povrchem. Zatímco Titan má na svém povrchu jezera kapalného uhlovodíku. Uvádí magazín Science Alert.

Během posledního průletu, zaznamenala sonda Cassini hloubku těchto jezer, která dosahují až 100 metrů. Data z posledních dnů také odhalují podivné uhlovodíkové cykly, ke kterým na měsíci Titan dochází. Podrobný popis zahrnující dvě studie publikoval vědecký časopis Nature Astronomy.

Samozřejmě astronomové již věděli, že severní moře Titanu je naplněno metanem, ale překvapil je fakt, že mnohem menší jezera nejsou plná ethanu, jak se předpokládalo, ale rovněž obsahují metan. Výsledky analýzy dat, tak vrhají úplně nové světlo na Titánův uhlovodíkový cyklus, který je srovnatelný s hydrologickým cyklem naší planety. V obou případech se následkem odpařování vytvoří mraky, které nakonec padají zpět k povrchu, kde tvoří řeky, které proudí do uhlovodíkových jezer.

Konkrétně na Titanu se kapalina odpařuje v rovníkové oblasti, k jejímu spádu pak dochází v polární oblasti. Pro vědce představuje Saturnův měsíc velkou záhadu, která stojí za pozornost. I když jsou jeho rysy podobné těm na Zemi v mnoha podivných detailech se liší. Nové údaje tvrdí, že uhlovodíkové cykly probíhají jinak v severní a jinak v jižní polární oblasti.

Jak uvádí magazín Science Alert, na západní straně Titanu jsou jezírka malá, některá nejsou větší než 16 km. Jsou většinou umístěna v kopcích a na náhorních plošinách. Data sondy také odhalila uhlovodíková jezera na stolových horách. Východní strana Titanu má zase nízko položená rozsáhla moře s kaňony a ostrůvky. Odborníci si myslí, že jde o základní geologii měsíce.

Obě studie zveřejněné časopisem Nature Astronomy jsou vizualizací uhlovodíkového cyklu na Titanu, kde uhlovodíkové deště krmí jezera, která jsou následně vystavena odpaření. Nejen to, část kapaliny pravděpodobně vnikne pod povrch měsíce, kde vytváří zásobu kapalných uhlovodíků.

Zdroj: ScienceAlert.com

Sdílet: