5 500 let stará sumerská hvězdná mapa zaznamenala dopad masivního asteroidu

Již více než 150 let se vědci pokoušejí vyřešit záhadu notoricky známé klínové tablety, která je důkazem toho, že v minulosti naši předkové zaznamenali dopad asteroidu. Kruhová tableta z litého kamene byla objevena na konci 18. století v podzemní knihovně krále Aššurbanipala z roku 650 př. n. l.

Předmět byl dlouhá léta považován za asyrské vyobrazení oblohy nad Mezopotámií z roku 3300 př. n. l. Jak se ale ukázalo, jde o mnohem starší artefakt sumerského původu. Disk je tak prvním astronomickým nástrojem, kde je vyznačen hvězdný graf i s jednotkami. Bohužel značná část planisféry chybí.

Klínový tablet ve sbírce Britského muzea je stále studován moderními vědci a poskytuje mimořádný důkaz o existenci sofistikované sumerské astronomie. V roce 2008 dokonce vznikla celá kniha, která údajně dešifrovala popisované události na tabletě. Jejími autory byli Alan Bond a Mark Hempsell a rozvířili ohromnou bouři v archeologických kruzích.

Přeložili klínový text a tvrdili, že tablet zaznamenává pád asteroidu tzv. Köfelsův dopad, který zasáhl Rakousko někdy kolem roku 3100 před našim letopočtem. Pozůstatky po dopadu jsou patrné dodnes. Obří roklina soustředěná v rakouském Köfelsu má průměr pěti kilometrů a je geologickým tajemstvím, které začalo být vyšetřováno teprve v 19. století.

Závěr, ke kterému vedl výzkum v polovině 20. století konstatoval, že roklina byla vytvořena dopadem asteroidu. Ačkoliv měla být tato myšlenka podpořena důkazy, brzy ztratila na své popularitě. Köfels totiž jako kráter na první pohled nevypadá. Důkazy, které vědce zmátly, zůstávají dodnes nevysvětlitelným atributem. Podle některých vědců mohla roklinu vyformovat lavina.

Jaká je tedy souvislost mezi sofistikovaným sumerským hvězdným grafem a tajemným dopadem, ke kterému došlo v Rakousku?

Bližší zkoumání sumerské tablety ukazuje, že se jedná o astronomické dílo plné kreseb souhvězdí. Artefakt upoutal hodně pozornosti, přesto za více než sto let nikdo nepřišel s přesvědčivým vysvětlením jeho významu.

Nicméně s moderními počítačovými programy, které dokáží simulovat trajektorie a rekonstruovat noční oblohu před tisíci lety, vědci stanovili přesný význam. Jedná se o vyobrazení noční oblohy sumerským astronomem, který zaznamenával událost před úsvitem 29. června 3123 před Kristem.

Polovina tabletu zaznamenává polohy planet a oblačnost, druhá polovina zaznamenává objekt dostatečně velký na to, aby astronom zaznamenal jeho tvar, i když je stále ve vesmíru. Trajektorie tohoto objektu je přesně zaznamenána vzhledem ke hvězdám. Právě tady se vyskytuje shoda s dopadem na Köfels.

Z pozorování vyplývá, že asteroid měl průměr více než kilometr a obíhal blízko Země. Jeho trajektorie vysvětluje, proč v Köfelsu není kráter. Úhel dopadu byl velmi nízký a tím pádem ořízl horu zvanou Gamskogel nad městem Längenfeld, což způsobilo, že asteroid explodoval dříve, než dosáhl svého konečného dopadu. Údolím proletěl už jen jako ohnivá koule s průměrem pěti kilometrů, což odpovídá velikosti rokliny.

Jinými slovy, pozoruhodná starověký hvězdná mapa ukazuje, že Sumerové zaznamenali pád asteroidu, který zasáhl Köfels v Rakousku a vytvořil jeho podobu, kterou známe dnes.

Zdroj: HI

Sdílet:
Loading...