Změny klimatu ohrožují desítky lokalit světového kulturního dědictví UNESCO

Začátkem tohoto týdne jsme sena internetu objevila zpráva, že změna klimatu může způsobit zkázu pivního průmyslu. Ale nejde jen o pivo, jako by už tohle nestačilo, v ohrožení jsou i kulturní poklady celé Evropy.

Kulturní poklady od Šikmé věže v Pise ke starověké metropoli v Kartágu až k patriarchální bazilice v Aquileia by mohly být zpustošeny rozsáhlými záplavami a pobřežní erozí do konce tohoto století, varuje studie nedávno zveřejněná v časopise Nature Communications .

Zatímco je už dávno známo, že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro mnohé z 1 092 kulturních a přírodních zázraků na seznamu světových dědictví z roku 2018 – jako hlavní příklad slouží město Benátky – kdy v této oblasti bylo provedeno jen málo výzkumů. K eliminaci této situace vědci, vedeni Lenkou Reimannovou, geografkou na německé univerzitě v Kielu, hodnotili dopad povodní a erozí, způsobené nárůstem hladiny moří, a to na 49 památkách UNESCO ve Středomoří, které byly vybrány, protože jsou považovány za nejvíce ohrožené.

Každé z těchto míst leží ve středomořské oblasti s nízkou nadmořskou výškou, což znamená, že nejsou výš než 10 metrů nad hladinou moře. Itálie měla největší koncentraci lokalit (15), následovalo Chorvatsko (7), Řecko (4) a Tunisko (4).

Tým vytvořil čtyři různé scénáře pro nárůst hladiny moře od roku 2000 do roku 2100, zohlednily se různé úrovně emisí skleníkových plynů a tání ledovců. Dokonce i ty nejoptimističtější projekce předpověděly, že převážná většina je vystavena extrémnímu riziku záplav a pobřežní eroze.

Plovoucí město, také známá jako Benátky, jsou proslulé svým labyrintem kanálů a lagun. I zde se očekává, že dojde k nejhorším záplavám v důsledku nárůstu hladiny moře. Během bouřlivého nárůstu jednou za 100 let (na základě současných očekávání) by mohlo být ponořeno až 98 procent města.

Nejvíce ohrožená pobřežní erozí je Týr, fénické město v současném Libanonu. Nejen že se nachází přesně na pobřeží Středozemního moře, ale země je obzvláště písečná a vlny dosahují průměrné výšky 0,7 metru, čímž je město vystaveno mimořádně vysokému riziku. Mezi místa s druhým největším rizikem patří Pythagoreion a Héraion na Samu v Řecku.

Co teď? Možná si říkáte, tak teď je ten pravý čas se na památky zajet ještě podívat. Autoři studie však chtějí, aby výzkum zvýšil povědomí a povzbuzoval nejen naše politiky k tomu, aby vyvinuli strategie k ochraně těchto historických dědictví před stoupající hladinou moře. Úředníci v Benátkách například instalují mobilní bariérový systém, který odvrací vodu. Ostatní si dávají na čas. Reimannová a spol. doufají, že v těchto případech může pomoci i samotná organizace UNESCO