Záhadné nacistické jaderné kostky z Hitlerova reaktoru. K čemu sloužily?

Rate this post

Představa, že by Němci v dobách světové války vyvinuli jadernou zbraň, nahání husí kůži ještě dnes. Kdo ví, jak by celá válka dopadla, kdyby se tak skutečně stalo. Otázkou ale také je, jak daleko se v těchto snahách vlastně dostali. Odpovědí je jaderná kostička obsahující uranium, která byla anonymně odeslána profesoru Timothymu Koethovi.

Timothy Koeth obdržel anonymní zásilku, ve které našel kostku obsahující uranium. Podle všeho je to jedna z 664 podobných krychlí, které pocházejí z nacistického reaktoru. U kostky byl na papírku vzkaz, že jde o uranium pocházející z Německa z reaktoru, který se snažili postavit nacisté. Koetha si neznámý dárce nevybral náhodou, protože jde o zapáleného sběratele předmětů spojených s nukleárními reaktory a elektrárnami.

Že se Němci v době druhé světové války snažili postavit jaderný reaktor a vyrobit atomovou zbraň, se má dnes již za prokázané. Otázkou stále je, jak daleko se v těchto snahách vlastně dostali. Podle většinového názoru Hitler výzkumu nepřikládal po většinu války velkou důležitost, mezi vědci a týmy panovala řevnivost, a věc se tak prakticky nepohnula z místa. Němci se snažili nakonec postavit reaktor B-VIII v Berlíně.

Všechny uranové krychle byly položeny do jádra reaktoru, který byl obalen ocelovo-grafitovou schránkou. Schránka se nacházela uvnitř mohutné betonové vodní nádrže. Projekt se ale nikdy nerozběhl, protože chybělo potřebné uranium.

Replika reaktoru

Na konci války Američané zajali tvůrce reaktoru Wernera Heisenberga, američtí vojáci také rozebrali to, co bylo z reaktoru postaveno. Uvnitř byly ony uranové kostky, které byly odeslány lodí na neznámé místo ve Spojených státech.

Z dokumentů vyplynulo, že další německé vědecké týmy měly na 400 těchto uraniových kostek. Vědci se domnívají, že pokud by se všechny kostky daly dohromady, zřejmě by to stačilo na provoz reaktoru. Nacisté tak doplatili na roztříštěnost svého jaderného programu.

Původní uranová kostka

Jednu kostku měl zřejmě Robert Ninninger, vědec pracující na americkém projektu Mannhattan, což byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby. Podle Ninningerovy vdovy kostku pak dal jednomu svému příteli. Jestli je to kostka, kterou dostal Koeth, je těžko říct. Každopádně hned deset kostek má Harvardova univerzita a další vlastní Smithsonianský institut ve Washingtonu. Koeth zvažuje, že i svou kostku poskytne některému muzeu. Zbylé kostky se údajně dodnes pohybují.

Zdroj: Vintagenews.com

Sdílet: