Stovky let stojí kamenné sochy moai v tichosti izolované krajiny Velikonočního ostrova. Jejich podstata nebyla nikdy zcela pochopena, a tak se staly sochy nerozluštitelnou záhadou, která mnohým nedala spát. Vše se ale změnilo, když se mezinárodní tým archeologů z USA, Nového Zélandu a Chile rozhodli tuto záhadu rozluštit jednou provždy.
Velikonoční ostrov je domovem tisíců kamenných soch moai, které dlouho patřily k světovým záhadám. V čase svého vzniku měly být sochy jakýmsi vyjádřením tradic kultu předků, který je typický pro celou Polynésii a hrály nejspíš roli v ideologii a legitimizaci politické struktury tehdejší společnosti. Teď ale přichází tým archeologů s dalšími zajímavými poznatky.
Mezinárodní tým odborníků se vydal prozkoumat hned dvě sochy v kamenném lomu sopky Rano Raraku v centrální části ostrova. Zde prováděli výkopové práce a také analyzovali strukturu půdy kolem soch. Jak se ukázalo hned u první vykopané sochy, původně stála na masivním podstavci a do polohy ležmo se dostala až časem. Další fakta zveřejněná v časopise Journal of Archaeological Science dokládají, že sochařství nebylo tak zcela bezúčelné, jak se dosud soudilo, a že ne všechny monumenty měly být přemístěny směrem k pobřeží a stát se jakousi galerií předků. Naopak sochy sloužily k uctívání a při slavnostech v místech, kde byly vytvořeny. Jinak řečeno, jejich konečné místo určení bylo již v samotných lomech.
Další klíčové informace přinesl rozbor půdy. Jak se ukázalo, půda v lomu byla zřejmě nejplodnější na ostrově. Uctívání soch tedy byla jen jedna stránka věci. Kromě předcházení si mocných, se stal lom zdrojem tolika žádoucí vody potřebné k zavlažování. Tím, že domorodé kmeny sochy obkopávaly, vytvořily tak přírodní rezervoár pitné vody. Navíc vykopaná půda představovala blahodárné hnojivo, které domorodcům významně zvyšovalo úrodu.
Pojďme si to tedy shrnout. Úkolem soch možná bylo udržet na ostrově pořádek a naklonit si mocné a přízeň bohů, nicméně vedlejším efektem jejich dolování, bylo vytvoření vodního rezervoáru a získávání hnojiva ke zvýšení úrodnosti. Odkrytí mohutných podstavců a ležících soch s petroglyfy na zádech, vydalo svědectví o tom, že mnohé ze soch měly své trvalé místo v místě svého vzniku. Tam také byly uctívány. Nešlo tedy o opuštěné a zapomenuté relikty, které čekaly na přepravu do kultovních míst, jak se traduje a píše v knihách.
Zdroj: IFLScience.com