Vědci transplantují kousky lidského mozku myším. Víme proč!

Vědci z Ústavu Salk vložili lidské mozkové organoidy do mozku myši a pak jej zavřeli průhledným “oknem”. Myši vypadaly a chovaly se jako obyčejné myši a přitom dodávaly krev a živiny, tak aby se část lidského mozku mohla přirozeně vyvíjet.

Výzkumníci vytvořili lidské mozkové organoidy ke studiu schizofrenie, ale technika by mohla být využita i do budoucna mnohem více, například by mohla sloužit jako kortikální opravná sada pro lidi s poraněním mozku, nebo vývojovými problémy. Vědci vytvořili první lidské mozkové organoidy z kmenových buněk v roce 2013. Od té doby se vědci pokouší o vytvoření struktury podobné těm v lidském mozku, kde budou kolovat desítky různých druhů mozkových buněk,tak aby se a vyvinuly abnormality, jako jsou ty, které způsobují neurologické nemoci. Vědci doufají, že organoidy pomohou ukázat, jak se lidský mozek vyvíjí normálně a kdy vznikají problémy.

V minulosti vědci udrželi organoidy živé po dobu méně než 5 týdnů, jenže živiny ani kyslík se nedostali až k nejvnitřnějším buňkám. Později se tato doba zvedla na 50 dnů. Vědci začali implementovat tyto části do mozkových tkání myší. V rozmezí dvou až dvanácti týdnů dostávaly organoidy živiny a kyslík ze sítě krevních cév a rozvíjely nové neurony. Díky myším, které měli implantované tyto části lidského mozku, přežili tyto buňky až 233 dnů, se stejnou strukturou buněčného dozrávání jako u novorozenců.

Experiment vyvolává bioetické obavy: změní lidské mozkové organoidy myší vědomí, nebo identitu? Vědci této studie přinejmenším zjistili, že laboratorní myši s malým lidským mozkem se neliší od standardních laboratorních myší. Když vědci podali myším paměťový test, myši s implantáty lidského mozku udělaly méně chyb, ale ve druhém dni se vrátily zpět k normálním mozkovým stavům myší.