Vědci podporují redukci lidské populace vzhledem k vyvážení planety

Jestli chceme zachovat planetu pro budoucí generace, musíme najít další způsoby kontroly početí. Alespoň je o tom přesvědčená profesorka Deborah Andersonová, která se specializuje na oblast gynekologie, porodnictví a mikrobiologie na americké Boston University School of Medicine. Nedávno v odborném magazínu New England Journal of Medicine publikovala článek, ve kterém volá po další revoluci na poli antikoncepce vzhledem k změnám klimatu, jimž lidstvo čelí.

Když se na přelomu 50. let 20. století objevila hormonální antikoncepce, spustila doslova revoluční změny nejen v životech žen, ale také na poli ekonomiky. Britský zpravodajský portál BBC News dokonce zařadil „pilulky proti početí“ mezi 50 nejvýznamnějších věcí, které stvořily moderní ekonomiku. Nyní ale podle profesorky gynekologie Deborah Andersonové, nastal čas na další revoluci na poli antikoncepce.

Důvodem jsou podle ní globální změny klimatu a fakt, že počet obyvatel planety neustále roste. V současnosti světová populace čítá 7,7 miliardy lidí a podle předpokladů OSN v roce 2050 dosáhne 9 miliard. Do konce 21. století to pak má být dokonce 11,2 miliardy osob. Právě rostoucí světová populace znamená další ekologickou zátěž, a je tedy zcela na místě přemýšlet nad vývojem dalších antikoncepčních metod, tvrdí ve svém článku pro odborný magazín New England Journal of Medicine.

Opravdu nastane populační apokalypsa?

Na druhé straně se objevují i názory expertů, podle nichž tak obrovský nárůst světové populace nenastane. Britský deník The Guardian vzpomíná norského vědce Jorgana Randerse, emeritního profesora klimatických strategií působícího na Norwegian Business School. „Světová populace nikdy nepřekročí hranici devíti miliard. V roce 2040 dosáhne vrcholu 8,4 miliardy, a poté bude klesat,“ uvedl expert.

Na toto téma vznikla také kniha novináře Johna Ibbitsona a politologa Darrela Brickera. Nová kniha s názvem „Empty Planet“ (česky přeloženo prázdná planeta) tvrdí, že tendence růstu světové populace bude pokračovat ale během 30 let se skóre mezi úmrtím a porodností vyrovná a poté dojde k nenávratnému klesání. Jinými slovy bude nás míň a míň.

Nemít děti kvůli klimatu?

Spolu se změnami klimatu se objevují také názory, že jednou z reakcí na tento vývoj, je nemít děti. Dokonce i britský princ Harry se svou manželkou Meghan v rozhovoru pro módní časopis Vogue prohlásili, že plánují mít jen jedno další dítě právě kvůli tomu, že se nechtějí podílet na zvyšování ekologické zátěže. Britský deník The Guardian jim ale připomněl, že pokud chtějí opravdu žít ekologicky, měli by zapomenout na své dálkové lety a dovolené v exotických destinacích.

Studie švédské univerzity v Lundu z roku 2017 skutečně ukázala, že nemít (další) dítě může přispět ke snížení produkce oxidu uhličitého. Mít o jedno dítě méně podle této práce znamená úsporu 58,6 tun produkce oxidu uhličitého. Podstatou této studie ale podle autorského týmu bylo porovnat různé životní změny a jejich dopady na životní prostředí.

V případě přechodu na rostlinnou stravu a omezení spotřeby masa by se snížila produkce metanu hospodářskými zvířaty a skleníkových plynů, které jsou uvolňovány do atmosféry při přepravě masa a masných produktů. K dalším změnám, které mohou učinit jednotlivci, pak patří omezení dálkové letecké dopravy, nebo život bez osobního automobilu. Právě volba jiných způsobů dopravy, kdy člověk nevyužívá osobní automobil, a cestování bez dálkových zaoceánských letů se pak ve studii ukázaly jako další volby s pozitivním dopadem na životní prostředí.

Sdílet:
Loading...