V potopené jeskyni objevili 10 000 let staré kostry, které zpochybňují teorie o osidlování Ameriky

O nejstarším osídlení Ameriky toho stále příliš nevíme. Mezi vědci vládnou neutuchající spory, které v těchto dnech nabraly zcela jiný směr. Nález zhruba 10 tisíc let starých kosterních pozůstatků totiž mění teorie o tom, jak lidé osídlili americkou pevninu.

Nový objev, který byl zveřejněn v odborném časopise Plos One totiž naznačuje, že ve střední Americe spolu před osmi až 12 tisíci lety existovaly dvě odlišné populace. Kostra v podvodní jeskyni v Mexiku tak přináší nové důkazy, že lidé do Ameriky poprvé nepřicházely jako jediná populace, jak uvádějí obvyklé hypotézy.

Zachované zbytky patřily třicetileté paleoindiánské ženě, nalezené byly v jeskyni Chan Hol nedaleko města Tulum na mexickém poloostrově Yucatán. Výzkumníci uvedli, že nález je pravděpodobně důkazem toho, že více skupin počátečních osadníků přicházelo z různých oblastí, napsal britský list The Independent. Pleistocénní kostra byla objevena osm metrů hluboko v sladké vodě, a to přesně 1141 metrů od vchodu do jeskyně Chan Hol.

Kostra byla pojmenována Chan Hol 3. Podle vědců se tvar a struktura její lebky liší od ostatních objevených koster, které pocházejí z podobného časového období.

První lidé Ameriky

Paleoindiáni byli prvními lidmi, kteří přišli zalidnit Ameriku. Předpokládá se, že prošly starým pozemním mostem spojujícím Asii se Severní Amerikou, známým jako Beringie – zaniklá pevnina v oblasti dnešního Beringova průlivu, která v době ledové spojovala Asii se Severní Amerikou. Tudy se tím pádem původní obyvatelé měli během poslední doby ledové před více než 12 tisíci lety dostat na americkou pevninu, načež se začali postupně přesouvat až na samý jih do patagonské oblasti v Jižní Americe.

“Nová zjištění jsou důležitá, protože zpochybňují tradiční model chápání obývání Ameriky původně jen jedinou a homogenní paleoindiánskou populaci migrující velmi rychle z Beringie do Patagonie,” řekla tiskové agentuře PA Media jedna z autorek studie, geoložka Silvia Gonzalesová z britské Liverpool John Moores University.

“Naše výsledky ukazují, že v Mexiku v období před 12 tisíci až osmi tisíci lety koexistovaly nejméně dvě morfologicky odlišné populace Paleoindiánů. Jedna ve středním Mexiku a druhá na poloostrově Yucatán, “dodala.

Tým vedený profesorem Wolfgangem Stinnesbeckem z německé Univerzity Heidelberg datoval kosterní zbytky pomocí minerálních usazenin z krasových stěn, které v jeskyni vymlela tekoucí voda. Kosti byly právě těmito sedimenty pokryty. Vědci tak dospěli k přesvědčení, že Chan Hol 3 je nejméně 9900 let stará.

Zdroj: Milenio

Sdílet:
Loading...