Třetí světová válka: šest míst, kde by ještě tento rok mohla propuknout

Po smrti iránského velitele speciálních jednotek Kásima Sulejmáního, americkými jednotkami, byly po celém světě vyvolány obavy z 3. světové války. Dnes se světem šíří pandemie a nepokoje kvůli policejní brutalitě, což opět vedlo k obavám z 3. světové války. Vzhledem k napjatým vztahům mezi zeměmi po celém světě, pak není problém odhadnout země, kde by další světová válka mohla skutečně vypuknout.

USA-Írán

Jak již bylo zmíněno, v lednu USA provedla nálet pomocí bezpilotních letounů na koaliční základny v Íránu, načež byl útok opětován. Tehdy ještě velitel speciálních jednotek Kasím Sulejmání přikázal zaútočit na americké velvyslanectví v Bagdádu. Americký prezident Donald Trump poté schválil útok na samotného velitele.

Pentagon ve svém prohlášení uvedl: „Na pokyn prezidenta podnikla americká armáda rozhodná obranná opatření na ochranu personálu USA v zahraničí tím, že zabila Qassema Soleimaniho.“ A dodal: „Cílem této akce bylo odradit budoucí plány útoků Íránu.“

Írán tehdy přísahal, že se pomstí a slíbil, že promění den v noc. Donald Trump ale varoval, že USA budou v takovém případě jednat nepřiměřeně. Není divu, že se lidé začali obávat 3. světové války.

Írán-Izrael

Napětí mezi Íránem a Izraelem bylo na chvíli zmařeno a na Středním východě následkem toho zuřila jen mírnější válka. Bývalý národ podporuje zejména protiizraelské skupiny v Gaze, Sýrii a Libanonu, zatímco Izrael často útočí na íránské síly v celém regionu.

Celkově se Izrael snažil vytvořit protiiránskou koalici na diplomatické úrovni, zatímco Írán investoval do udržování vztahů s milicemi a nestátními subjekty. I když může být pošetilé tvrdit, že tyto národy zahájí širší válku, pokud bude Írán odhodlán znovu zahájit jaderný program, Izrael se může rozhodnout podniknout větší kroky, které zasáhnou přímo íránskou vlast.

Tento typ útoku by mohl mít širší důsledky, protože by se mohl ukázat jako hrozba pro globální dodávky ropy, která by nevyhnutelně přiměla více národů zapojit se do tohoto konfliktu.

USA-Turecko

Napětí mezi USA a Tureckem se za poslední rok zvýšilo, zpočátku v důsledku toho, že USA poskytly Turecku povolení vyčistit syrskou hranici od Kurdů podporovaných USA. Bezprostředně poté však USA pohrozily Ankaře sankcemi, což způsobilo nárůst napětí mezi těmito národy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dále zveřejnil své ambice, které zahrnují jaderné zbraně. V důsledku toho se stav vztahů mezi USA a Tureckem zhoršil, což vyvolalo obavy z následného dopadu na alianci NATO.

Kašmír

Za posledních 10 let se vztahy mezi Indií a Pákistánem zhoršily a země se dostaly na pokraj války. Od rozdělení Britské Indie v roce 1947 a následného vytvoření Indie a Pákistánu byly tyto dvě země zapojeny do řady válek, konfliktů a vojenských strategií, které se střídaly v období harmonie a míru.

V roce 2019 se předseda vlády Narendra Modi pokusil snížit autonomii Kašmíru a změnit politiku občanství ve zbytku Indie. Tyto kroky způsobily v Indii určité nepokoje a zdůraznily dlouhodobé napětí mezi Dillí a Islámábádem.

Další domácí nepokoje v Indii a Pákistánu by mohly vést ke 3. světové válce. I když je to nepravděpodobné, mohlo by dojít k teroristickým útokům na mezinárodní úrovni nebo v Kašmíru.

Předseda vlády Modi by se pak mohl cítit povinnost vést vážnější konflikt a vzhledem k blízkosti Číny a rostoucím vztahům mezi Dillí a Washingtonem by mohl směřovat k více katastrofálním mezinárodním dopadům.

USA-Severní Korea

Základní napětí ve středu vztahu mezi USA a Severní Koreou by mohlo vyústit v bojová opatření. Napětí mezi oběma zeměmi je nyní stejně vysoké jako kdykoliv předtím od roku 2017.

Nedávno Severní Korea slíbila „vánoční dárek“, kterého se mnozí ve Spojených státech obávají. Domnívají se, že půjde o jaderný test nebo test balistických raket. Pokud by se tak skutečně stalo, USA by byla nucena zasáhnout.

USA-Čína

Vztah mezi USA a Čínou byl v posledních letech obzvláště napjatý. Zdá se, že obchodní dohoda mezi oběma zeměmi zmírňuje určité napětí, ale realita je otázkou. V současné době jsou dvě největší ekonomiky světa uvězněny v hořké obchodní bitvě.

Spor, který se vedl téměř 18 měsíců, způsobil, že USA a Čína zavedly cla na zboží toho druhého v hodnotě stovek miliard dolarů.

Prezident Trump dlouhodobě obviňuje Čínu z nekalých obchodních praktik a krádeží duševního vlastnictví, zatímco v Číně panuje představa, že USA usilují o omezení jejich růstu jako globální ekonomické síly.

Zároveň Čína vzdorovitě pracovala na zajištění svých vztahů s Ruskem, zatímco USA vyvolaly spory s Jižní Koreou a Japonskem, jeho dvěma nejbližšími spojenci v regionu. Donald Trump a prezident Xi vsadili velkou část své politické pověsti na obchodní situaci v každé zemi, a proto mají oba pobídky pro diplomatickou a ekonomickou eskalaci.

Pokud by se situace vyhrotila, mohlo by to vést k vojenské konfrontaci v oblastech, jako je jihočínské nebo východočínské moře.

Zdroj: express

Sdílet:
Loading...