Téměř po celém světě byly zachyceny tajemné seizmické vlny, které neumí nikdo vysvětlit

Dne 11. listopadu se odehrálo něco opravdu zvláštního, co překvapilo i samotné vědce. Vědecké přístroje zachytily nevysvětlitelné seismické vlny, které vznikly asi patnáct mil od pobřeží francouzského ostrova, který leží mezi Afrikou a Madagaskarem.

Podivné na všem je, že nešlo o zemětřesení. Ve skutečnosti vědci nemají ponětí o tom, co se stalo. Byl to dopad meteoritu? Nebo výbuch podmořské sopky? Byla to tajná jaderná zkouška? Zdá se, že nikdo nemá odpověď.

Vlny, které zachytily seizmické přístroje, vycházely od pobřeží Mayotte, francouzského ostrova, kde všechno začalo. Brzy poté zachytily stejnou aktivitu i seizmické senzory nacházející se v Zambii, Keni a Etiopii. To se vědcům zdálo divné. Jenže brzy vlna pokračovala ve své cestě, její aktivita byla zaznamenána v Chille, na Novém Zélandu, v Kanadě, a dokonce i na Havaji, která je od Mayotte vzdálená 11 000 mil.

Záhadný jev způsobil, že se naše Země rozezvonila, jako masivní zvon po dobu asi dvaceti minut. A přesto jsem my lidé nepocítili nic mimořádného.

Je to jedna z nejpodivnějších věcí, která se za poslední roky stala, a odborníci jsou naprosto nepřipraveni. Göran Ekström, seismolog na Kolumbijské univerzitě vysvětlil, že zatímco se naše planeta rozezvučela jako zvon, seizmické vlny udržovaly nízkofrekvenční monotónní rozložení.

Když dojde k zemětřesení, obvykle vědci zaznamenají krátkou ostrou trhlinu. Vzhledem k napětí, které existuje v zemské kůře, dochází i k jeho uvolnění, díky němuž mohou odborníci zachytit identifikující seizmické vlny. Většinou jsou vykazovány z míst, kde se zemětřesení děje.

Vědci obvykle získají řadu signálů. Nejprve existují tzv. primární vlny, nebo také P vlny, které jsou nejrychlejším druhem seismických vln, které dokáží projít pevninou i vodstvem. Tento typ signálu je prvním, který seizmické přístroje zaznamenají, a podle nich dokáží vědci odhadnout intenzitu zemětřesení. Po pozorování P vln, se většinou objeví i „sekundární vlna“, která je druhou nejrychlejší.

Poté dochází k identifikaci povrchových vln. Tento typ se dokáže šířit jen zemskou kůrou, mají nižší frekvenci a v důsledku toho se dá snadněji na seismogramu odlišit. Právě povrchové vlny způsobují poškození a devastaci související se zemětřesením.

Jev, který nastal 11. listopadu nejevil žádané známky primárních ani sekundárních vln. Na seizmologu se projevily pouze hluboké, rezonující povrchové vlny. Nejšílenější na tom všem je, že vlny nebyly doprovázeny žádným duněním ani zemětřesením, jak je to obvyklé. Namísto toho byl zachycen zvuk s téměř hudební frekvencí. I přesto, že nikdo nic nepocítil vlna urazila velkou vzdálenost a naši Zemi rozezvučela jako zvon.

Zdroj: National Geographic, Ancient Code, IFLScience