V šedesátých letech vybudoval Sovětský svaz v Polsku masivní bunkry. Tyto bunkry se neobjevily na mapách a byly pečlivě skryty před špiony ze vzduchu. Nyní však tyto dlouho opuštěné budovy odhalují některá z tajemství ruské vojenské strategie studené války.
Sovětské dokumenty z tohoto období popisovaly objekty jako komunikační centra, ačkoli budovy zmizely z oficiálních záznamů brzy po jejich vybudování. Ve skutečnosti tehdy Sovětský svaz popřel, že jsou jaderné zbraně schovávány kdekoliv v Polsku.
Nicméně historici se konečně zabývají vyšetřováním těchto tajných míst a odkryli hlavní účely bunkrů, šlo o sklady jaderných zbraní.
Archeolog Grzegorz Kiarszys a také mimořádný profesor historie a mezinárodních vztahů v Polsku, provedl první podrobný průzkum tří z těchto skladovacích zařízení pro jaderné hlavice. Díky archivům odtajněných satelitních snímků a celkové analýzy budovy, dokázal Kiarszys odhalit roli, kterou utajované místo hrálo na poli globální šachovnice.
Polský profesor své nálezy zveřejnil v online magazínu First Wiew 21. ledna. Během svého bádání prošel tři opuštěné a utajené základny, které skladovaly jaderné zbraně a poskytovaly útočiště vojenskému personálu. Jedno ze zařízení nejdeme u města Podborsko, druhý u Brzezńica Kolonia a poslední u města Templewo. Jejich výstavba probíhala v pozdních šedesátých letech. Bunkry se až podezřele podobaly těm, které byly používány pro úschovu jaderných hlavic ve východním Německu, Československu, Maďarsku a Bulharku.
Jak poznamenal Kiarszys pro Live Science, jaderné střely uložené na těchto místech byly pravděpodobně taktické hlavice, které měly být spuštěny napříč Evropou v případě hrozící války. „Síla hlavic se pohybovala od 0,5 do 500 kilotun. Hlavice měly být použity na tzv. Severní frontě k invazi do severní části západního Německa a Dánska.“ Vysvětluje profesor.
Polsko stojí za financováním a vybudováním tří utajených bunkrů, vše na popud a podle plánu sovětů. Práce byly dokončeny v prosinci 1969, kdy kontrolu nad budovami převzaly ruské jednotky, tvrdí Kiarszys.
Vzhledem k tomu, že plány a mapy budov byly zničeny a veškeré zmínky o těchto místech, byly z oficiálních záznamu odstraněny, Kiarszys se musel spolehnout jen na odtajněné satelitní snímky CIA a na moderní dálkově snímací technologie, aby shromáždil veškeré informace o budovách, jejich ochraně a o tom, jak se vše časem měnilo.
Z profesorových poznatků je zřejmé, že všechny tři oblasti byly složeny ze stejného počtu budov. Každá „základna“ měla tři hlavní zóny, z nichž nejdůležitější byla oblast s omezeným přístupem, kde byly pravděpodobně ukryty zásobníky s jadernými hlavicemi. Každá oblast měla také kasárenskou zónu s domy, které byly vybaveny koupelnou i jídelnou a dalším množstvím zařízení pro každodenní život.
Místnosti pro skladování jaderných hlavic navštívili a jaderní fyzici, aby zkontrolovali míru záření. Nicméně nebyla prokázána žádná kontaminace, to ale mohlo být zapříčiněno vysokým standardem bezpečnosti Sovětů pro skladování hlavic, říká Kiarszys. Navíc také dodává, že skladovací prostory nemusely být vůbec pro své účely využity a jaderné zbraně zde nikdy nebyly. Desetiletí zanedbávání a vandalismu už mnohé z budov poškodily, což je škoda. Jde o historický pozůstatek Studené války. Je to připomínka období, kdy lidé žili pod neustálou hrozbou jaderné války a také jsou připomínkou nebezpečí, které nám stále hrozí.