Sopka Vesuv odemyká 2000 let staré tajemství uchované ve svitcích z Herculaneu

Svitky z antického města Herkulaneum, které v roce 79 našeho letopočtu zuhelnatěly v důsledku výbuchu sopky Vesuv, by se mohly dát přečíst s pomocí umělé inteligence (AI). Usiluje o to tým vědců, který při zkoumání kromě AI používá i vysokoenergetické rentgenové záření. Výzkum vede Brent Seales z Katedry počítačové vědy z University of Kentucky , který se svým týmem před pár lety například virtuálně otevřel 1 700 let starý hebrejský pergamen ze synagogy v izraelském EJN Gedi obsahující biblickou Knihu Leviticus.

Dva neotevřené svitky, které vědci zkoumají, patří Francouzskému institutu v Paříži a jsou součástí kolekce zhruba 1 800 svitků, z nichž první objevili v roce 1 752 během vykopávek v Herkulaneu. Dokumenty se nacházejí ve vile, kterou zřejmě vlastnil tchán římského vojevůdce Gaia Iulia Caesara. Svitky společně tvoří jedinou známou nedotčenou knihovnu z období antiky a většina z nich je v současnosti v muzeu v italském Neapoli. Vědci se už prostřednictvím různých metod pokusili otevřít zhruba polovinu svitků, ale některé se při procesu zničily. Odborníci také tvrdí, že jejich otevření a vystavení textů vzduchu má za následek blednutí inkoustu.

Svitky z Herkulaneu podle předpokladů obsahují inkoust na bázi uhlíku, a tak na rozdíl od inkoustu na bázi kovu, jako například ve svitku z EJN Gedi, není na jejich rentgenových snímcích vidět očividný kontrast mezi papyrem a textem. Jak Seales uvedl pro britský deník The Guardian , přesto, že některé fragmenty obsahují olovo, je to jen stopové množství, které neumožňuje náhled do vnitřku svitků s použitím čistě rentgenových dat. S týmem vymysleli nový přístup, který kombinuje vysokoenergetické rentgenové záření se strojním učením.

Vědci u této metody využívají snímky fragmentů svitků s textem viditelným pouhým okem. S jejich pomocí naučí algoritmy strojového učení, kde se na rentgenových snímcích stejných fragmentů očekává výskyt atramentu. Výzkumníci by tím chtěli dosáhnout, aby se systém naučil rozpoznat a rozlišit rozdíly mezi popsanými a nepopsanými částmi snímků, jako například rozdíly ve struktuře vláken papyru. Vědci doufají, že po učení na fragmentech se bude dát systém s daty z neporušených svitků použít k přečtení dosud neodhaleného textu.

Seales se svým týmem dokončili shromažďování rentgenových dat a nyní pracují s algoritmy. Systém plánují na svitky využít v nejbližších měsících. “První věc, kterou doufáme, že uděláme, je zdokonalení technologie, abychom ji mohli jednoduše zopakovat na všech 900 zbývajících svitcích,” vyjádřil se Seales.

O tom, co by mohly svitky obsahovat, se zatím spekuluje. “Většina textů v otevřených svitcích je řecká filozofie okolo epikureismu, což byla v daném období převažující filozofie,” řekl na margo obsahu dokumentů Seales. Další možností je, že by mohly obsahovat texty v latině. Předpokládá se totiž, že klasické knihovny sestávaly z řeckých a latinských sekcí. V případě kolekce z Herkulaneu je však jen zatím malé množství textů v latině. Předpokládá se, že by latinská sekce knihovny mohla být stále pohřbena ve vile. Vědci také zvažují, zda neodhalené svitky neobsahují ztracené práce antických autorů.

Zdroj: Ht

Sdílet:
Loading...