Poslední objevy rozbíjí antropologický obraz lidského původu, kdo jsme a odkud jsme přišli

V posledních letech jsme mohli být svědky toho, jak antropologové po celém světě objevili nové lidské předky, zjistili, co se stalo neandrtálcům a stanovily věk nejčasnějšího předka dnešního člověka. Společně tyto průlomové objevy poukazují na fakt, že naše znalosti lidské evoluce, toho kdo jsme a odkud jsme přišli, byly jednoduše chybné.

Ještě do nedávna zastávali odborníci názor, že první členové našeho druhu, Homo sapiens, se ve východní Africe vyvinuli přibližně před 200 000 lety. Teorie dále pokračuje myšlenkou, že lidstvo zůstalo v Africe dalších 140 000 let, než začali migrovat do Evropy a Asie cirka před 60 000 lety. Postupně přebírali území, které před nimi obsadili jiné lidské druhy, jako jsou neandrtálci.

Nicméně tato teorie byla vyvrácena nedávnými objevy, které odhalily, že první lidé se objevili mnohem dřív, než jsme si mysleli, a hlavně v úplně jiné části Afriky. Než aby tedy Homo sapiens nahrazovali předešlé lidské druhy, žili spolu v souladu. A s každým novým objevem se stává lidská evoluce komplikovanější skládankou.

Marocký nález kostí zpochybnil myšlenku, že moderní lidé pocházejí z východní Afriky.

V roce 2017 se v marockém regionu Jebel Irhoud našli kosti staré 315 000 let. Jsou tedy o 100 000 let starší než kosti, které byly do té doby považovány za nejstarší moderní lidské fosilie. Navíc byly objeveny v zcela jiné části Afriky než většina lidských ostatků z té doby. Tato informace naznačuje, že naši nejstarší předci nebydleli jen v jedné části kontinentu.

Objev z roku 2018 podpořil teorii o tom, že se Homo Sapiens nevyvinuli na jediném místě

K evolučnímu mezníku nedošlo jen na jediném místě. Tým vědců v roce 2018 představil novou teorii o zrodu Homo Sapiens. Údajně nemusí pocházet jen z jednoho místa, vyvíjeli se současně po celé Africe. Skupiny nového lidského druhu ze začátku nemusely vypadat identicky, z genetického hlediska však byli natolik vyspělí, aby byli považováni za Homo sapiens.

Podle této teorie se tedy vzdáleně příbuzné skupiny lidí na celém kontinentu začaly časem podobat druhu Homo Sapiens, než aby se tento druh objevil jen v jedné části východní Afriky a poté se odtud rozšířil.

Genetické testy prokázaly, že rodištěm moderních lidí je dnešní Botswana

V říjnu minulého roku byla zveřejněna studie, která odhalila přesné místo evoluční změny. Homo sapiens, člověk rozumný, který je obvykle označován také jako člověk moderní, se podle studie publikované v magazínu Nature objevil před 200 000 lety v povodí řeky Zambezi. Tedy na území dnešní Botswany.

Genetické testy tak podpořily teorii o tom, že moderní lidé migrovali z Afriky a poté osídlili svět, než aby se vyvíjeli v různých koutech po celém světě.

Díky dnešním technologiím dokázali vědci odhalit, co naši předci jedli, jak vypadali a odkud přišli

Starověká DNA je obvykle extrahována z kostí. V prosinci minulého roku však antropologové získali celý genom z kousku žvýkačky staré 5 700 let. Analýza odhalila, že člověkem žvýkající březovou smůlu byla žena z konce mladší doby kamenné. Pojmenovali ji Lola. Z DNA v nalezené v žvýkačce vědci kromě pohlaví zjistili i to, že žena měla s velkou pravděpodobností tmavé vlasy, tmavou kůži a modré oči.

Stopy jídla v březové hmotě zase naznačují, že jejím posledním známým jídlem byly lískové oříšky a maso z divoké kachny. Smůla obsahovala i bakterie, které způsobují onemocnění dásní, plic a mononukleózu.  Objev byl tak přínosem i v oblasti medicíny.

Analýza DNA také odhalila, že Homo Sapiens nenahradily neandrtálce, vše bylo trochu jinak

Genetici dokončili sekvenci celého neandrtálského genomu už v roce 2010. To vedlo k tomu, že si odborníci uvědomili, že neandrtálci se s moderními lidmi poněkud prolínají. Myšlenka, že Homo Sapiens vyhladili a nahradili neandrtálce tak byla vyvrácena ve prospěch hypotézy, že se oba druhy staly jedním.

Homo sapiens se křížili s jiným druhem lidského předka

Opět genetické testy vedly k závěru, že Homo Sapiens se během své migrace museli potkat s jiným lidským předkem, se kterým se začali křížit. Byli to Denisované. Zbytky jejich DNA se nachází v genech dnešních lidí žijících v Asii na některých tichomořských ostrovech.

Denisované nebyli jediným nově objeveným předkem moderních lidí

Od objevu Denisovanů objevili antropologové několik dalších lidských druhů. V roce 2010 antropolog Lee Berger spolu se svým synem objevil zcela nový druh tzv. Australopithecus sediba, který žil před zhruba 2 milióny let v jižní Africe. Podle dolních končetin odborníci usoudili, že chodil vzpřímeně.

O pět let později byl objeven další nový druh lidského předka

Ano, opravdu v roce 2015 objevil tým pod vedením antropologa Bergera na pozůstatky dosud neznámého předka lidí. Ve skryté jeskyni se naházelo 1500 kostí patřících nejméně 15 osobám, kteří žili před 330 000 až 250 000 lety. Druh byl pojmenován Homo naledi.

Na Filipínách se našel v pořadí již třetí nový druh lidského předka

Nově objevený druh, pojmenovaný Homo luzonensis po sobě zanechal pouze zuby a kost prstu. Žil před 50 000 až 67 000 lety. Pozůstatky byly objeveny na filipínských ostrovech.

Spletli jsme se i v době, kdy naši předkové opustili africký kontinent

Dlouho před všemi objevy, o kterých jste se v tomto článku mohli dočíst, si antropologové mysleli, že naši předkové opustili africký kontinent před zhruba 60 000 lety. Ve studii z roku 2017 se ale hovoří o tom, že Homo sapiens opustili Afriku před více než 120 000 lety a začali s migrací do Asie.

Všemu nasadila korunu lebka stará 210 000 let, objevená v Řecku

Objevená lebka patří nejstaršímu moderními člověku, objevenému mimo Afriku. Právě tento objev potvrzuje předchozí teorii o migraci moderních lidí z afrického kontinentu.

Zdroj: Businessinsider.com

Sdílet:
Loading...