Neuropsychiatr tvrdí, že lidé blíží se smrti jsou navštěvování takzvanými „návštěvníky smrtelné postele“ krátce před tím, než skonají. Dnes si tento jev vysvětlíme.
Peter Fenwick je uznávaný neuropsychiatr a neurofyziolog, který má na svém kontě hned několik studií fenoménu konce života. Zabýval se tím, co přichází těsně před smrtí, ale také tím, co se s námi děje po smrti. V nedávném rozhovoru doktor vysvětlil, kdo jsou „návštěvníci smrtelné postele“ a kdy se objevují.
K závěrům, které popisuje, dospěl díky svým pacientům. U více než stovky z nich se zaměřil právě na obsah sezení „na smrtelné posteli“. Jak je nejspíš jasné, šlo o pacienty, kterým už docházel čas a kteří s neuropsychiatrem hovořili o svých stavech a vizích. V rozhovoru Dr. Fenwick uvádí: „Několik týdnů před tím, než zemřete, dostáváte návštěvy na smrtelné posteli. Jsou to příbuzní, kteří k vám přicházejí a dělají to specifickým způsobem. Někdy jsou mimo místnost, kde umíráte, ale většinou jsou v místnosti s vámi.“
Dále doktor popisuje průběh návštěvy: „Samozřejmě si s nimi promluvíte a pak si řada z nich sedne na postel a bude si s vámi povídat. Proč sedí na posteli? Protože je to pro vás nesmírně uklidňující. Nejběžněji jde o vaše nejbližší příbuzné, matka, otec, zesnulá manželka nebo manžel. V některých případech jsme zjistili, že se mohou objevit bratři nebo sestry i lidé které neznáte.“
Doktor Fenwick je svými studiemi velmi známý. Řadu let se zabývá studiemi jevů na konci života, fenoménem zážitků blízké smrti, kde shromáždil stovky příkladů. Fenomén návštěvníků smrtelné postele je jeho nejnovějším projektem, který studuje.
Jeho výzkum v této oblasti může ukázat, že naše mysl (duše) zde může zůstávat i po smrti mozku. Jeho kolega profesor Allan Kellehear z Bradfordské univerzity uvádí, že přibližně 30 procent pacientů v hospici hlásí „návštěvu“ někoho, kdo tam ve skutečnosti není.
zdroj: e