Objev poblíž egyptských pyramid má potenciál vyřešit záhadu toho, jak byly tyto starověké a obrovské objekty postaveny. Minimálně odborníci tomu věří.
Proč by někdo stavěl na pusté poušti daleko od břehů řeky Nil tak majestátné stavby? Nový výzkum uvádí, že ve skutečnosti mohly být postaveny podél ramene říčního systému, který se ztratil časem.
Tato teorie nejen vysvětluje nejasné umístění pyramid, ale mohla by také osvětlit, jak byly záhadné stavby postaveny před více než 4500 lety.
Podél vertikálního pásu mezi Gízou a Lištem, na okraji nehostinné Západní pouště, existuje více než 30 pyramid. Mezi nimi je i proslulá Velká pyramida v Gíze, dost možná nejslavnější starověká egyptská pyramida a jeden ze sedmi divů starověkého světa.
Pyramidové pole je poměrně daleko od řeky Nil, kterou dnes vidíme. O řece je však známi, že se během tisíciletí výrazně změnila a pravděpodobně měla v minulosti větší průtok, stejně jako dnes již neexistující ramena.
Ztracená řekla spojuje pyramidy
V rámci nové stude hledali vědci na satelitních snímcích možnou polohu starověkého ramene řeky, která protékala poblíž úpatí Západní pouštní plošiny, vedle pyramidových polí. Poté, co objevili možnou trasu ztraceného ramene, vydali se k oblasti, aby provedli geofyzikální studie a shromáždili vzorky sedimentu.
Výsledkem byl objev konečného důkazu o prastarém 64kilometrovém rameni řeky Nil, které smazal čas. Vědci navrhují objevené ztracené rameno nazvat „Ahramat“ což v arabštině znamená „pyramidy“.
Dr. Eman Ghoneim , hlavní autor studie z University of North Carolina Wilmington , poté, co představil výzkum na XIII. mezinárodním kongresu egyptologů, ve svém prohlášení uvedl:
„Délka byla pravděpodobně velmi, velmi dlouhá, ale také šířka tohoto ramene v některých oblastech byla obrovská. Bavíme se o půl kilometru a více, co se šířky týče, což tak trochu odpovídá současné šířce toku Nilu. Nebyla to tedy malá větev. Byla to důležitá tepna.“
Část řeky zmizela před tisíci lety
Rameno řeky začalo být pohlcováno přírodou zhruba před 4200 lety, tedy těsně po dostavění pyramid. Po intenzivním suchém období byl pás pokryt pískem, který zde navál vítr, a tak pohřbil řeku navždy.
Než však rameno zmizelo, bylo neocenitelným nástrojem pro stavbu pyramid. Namísto vláčení obrovského množství kamene pískem, by vodní cesta umožnila bezproblémovou přepravu tun materiálu a pracovníků napříč Egyptem jako systém žil.
Dr. Ghoneim uzavřel: „Pokud jsou pyramidy všude v této konkrétní oblasti, v minulosti tu musely být vodní plochy, které přepravovaly nebo usnadňovaly přepravu kamenů a velkého počtu pracovníků do těchto míst.“
Přestože se jedná o hypotézu, která se snaží vysvětlit, jak byly obrovské kameny přepravovány k postavení Velké pyramidy, nedokáže plně vysvětlit, jak staří lidé dosáhli takového výkonu.
Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Communications Earth & Environment