Navzdory skutečnosti, že satelity obíhající Zemi pomohly mapovat povrch naší planety a vytvořili tak velké množství detailů. Kvůli sklonu oběžných drah Země a družic, ale vznikla mezera a to nad oblastí jižního pólu, tam detaily povrchu nejsou až tak přesné. Vědcům se ale podařilo konečně tuto mezeru překonat, a to co tam našli, bylo velkým překvapením.
Vědci, kteří zkoumají Antarktidu, našli obrovské pohoří a obrovské kaňony, které se rozprostírají na stovkách kilometrů pod hustým ledem kontinentu. Vědci použili radar pro průnik ledovou vrstvou, který objevil obrovské kaňony, které protínají rozsáhlé podzemní pohoří pod ledovcovými pláty Antarktidy.
Zjištění jsou první, která vyplynula z rozsáhlých radarových dat pořízených v ledovém království shromážděných na Antarktidě, v rámci projektu PolarGAP, Evropské vesmírné agentury které byly publikovány v časopise Geophysical Research Letters. Ačkoli existují rozsáhlé údaje z družic, které pomáhají získat obrazy povrchu Země a jejího hlubokého vnitrozemí, byla zde oblast kolem jižního pólu, která není pokrytá družicemi kvůli sklonu oběžných drah.
Projekt PolarGAP byl proto navržen tak, aby vyplnil mezeru v pokrytí satelitních dat z jižního pólu a zejména získal chybějící údaje z britského antarktického průzkumu, který se na výzkumu podílel. Vědci varují před pokroky v globálním oteplování, tyto mohutné údolí by mohly hrát důležitou roli v toku roztátého ledu. „Vzhledem k tomu, že existují mezery v družicových datech kolem jižního pólu, nikdo přesně nevěděl, co tam bylo,“ uvedla Dr. Kate Winterová, vedoucí autorka studie a místopředsedkyně výzkumných pracovníků na oddělení geografie a environmentálních věd Northumbria University.
„Nyní víme, že hornatá oblast brání ledu z východní Antarktidy, která se pohybuje západní Antarktidou k pobřeží. Kromě toho jsme objevili také tři údolí skrytá pod ledovci v západní Antarktidě, které by mohly být v budoucnu důležité. „Pokud ledové pláty ustoupí, tyto topograficky řízené chodby by mohly usnadnit zvýšený tok ledu dále do vnitrozemí a mohly by vést k rozdělení západní ledové Antarktidy. To by zase zvýšilo rychlost, jakou proudí led od středu Antarktidy k jeho hranicím, což vede ke zvýšení globální hladiny moří. „
Dr. Winter dodává : „Údaje, které jsme shromáždili, umožňují modelářům ledových tabulek předpovědět, co se stane, kdyby ledová hmota vybledla, což bude znamenat, že můžeme začít odpovídat na otázky, na které jsme dříve nemohli odpovědět.“
Mise umožnila vědcům mapovat tři rozsáhlé údolí pod ledovci v západní Antarktidě. Největší údolí, známé pod názvem Foundation Trough, je dlouhé více než 350 kilometrů a široké 35 kilometrů. Jeho délka je ekvivalentní vzdálenosti od Londýna k Manchesteru, zatímco jeho šířka se rovná více než jeden a půl násobku délky ostrova Manhattan v New Yorku. Dvě zbývající údolí jsou stejně velké. Patuxentský kanál je dlouhý více než 300 kilometrů a je více než 15 kilometrů široký, zatímco Offset Rift Basin je 150 kilometrů dlouhý a 30 kilometrů široký. Vědci varují, že pokud by změna klimatu způsobila snížení počtu ledových plátů, tato údolí by mohla zvýšit rychlost, jakou proudí led z centra Antarktidy do moře a zvýší tak hladinu moří na celém světě.