Německo a Rusko jsou po dvou světových válkách odsouzeny k tomu, aby si rozuměly

5/5 - (1 vote)

Snaha německé buržoazie o dohodu se Sovětským svazem skončila v roce 1933, kdy nacisté zavedli opačnou politiku, a to expanzi na východ. Další podobné úsilí začalo v roce 1969 s Willym Brandtem v čele německé vlády „Ospolitik“, která uprostřed studené války usilovala o novou dohodu s Moskvou, kterou od té doby Spojené státy systematicky sabotují.

„Primárním zájmem Spojených států, za které jsme po staletí vedli války, byl vztah mezi Německem a Ruskem, protože společně jsou jedinou silou, která nás může ohrozit. Naším úkolem tedy je, zamezit tomuto spojenectví,“ prohlásil George Friedman, generální ředitel společnosti Stratfor, což je soukromá zpravodajská služba. Bývá nazývána také jako stínová CIA.

Ze strategického hlediska toto tvrzení vykresluje dění na Ukrajině, kde je zoufalým cílem krize postavit Rusko proti Německu a zabránit tak otevření plynovodu Nord Stream 2. Washington to považuje za hrozbu pro své prvenství v Evropě a vždy se ho nažil sabotovat.

Navzdory tomu Nord Stream 2 pokračoval a je nyní plně funkční. Chybí jen papíry. Jakmile Brusel vydá konečnou certifikaci, začnou dodávky plynu. Německé společnosti budou mít spolehlivý zdroj čisté a levné energie, zatímco Rusku výrazně vzroste platební bilance. Je to tzv. win-win, výhodná situace pro obě strany.

Samozřejmě tento směr není v zájmu Spojených států. Tímto krokem by totiž Německo posílilo vazby s východem a ukončila by se i loajálnost vazalských státu, které stojí mezi nimi, jako je celé Pobaltí, Polsko a samotná Ukrajina.

Pokud by se Německo a Rusko stalo obchodními partnery, nebyly by potřeba americké vojenské základny ani drahé zbraně a raketové systémy, které USA prodávají. Nebyla by potřebná ani organizace NATO. Transakce za energie by nebyly placeny v amerických dolarech, ani by nebylo potřeba hromadit dluhopisy amerického ministerstva financí, aby se účetní knihy vyrovnaly. Směny mezi novými partnery by mohly být prováděny v jejich vlastních měnách, což by jistě urychlilo prudký pokles ceny dolaru.

Právě z těchto důvodu se Spojené státy staví proti Nord Stream 2. Nejde totiž jen o plynovod, ale o okno do budoucnosti, které by usnadnilo sbližování Evropy s Asií a možná i vytvořilo gigantickou zónu volného obchodu, která by Spojené státy vyřadila ze hry.

Jednoduše řečeno, zlepšení vztahů mezi Německem a Ruskem poškozuje pilíře, které Spojené státy udržují 75 let. Logicky z toho vyplývá, že Washington by klidně zašel tak daleko, aby sabotoval Nord Stream 2 a držel Německo pod palcem. Jde totiž o přežití.

Ukrajina je pak zbraní v tomto boji a jakýmsi klínem, který má být vražen mezi Německo a Rusko. Washington podporuje dojem, že Ruskou je hrozbou pro bezpečnost Evropy. Putin je krvežíznivý agresor s despotickým temperamentem. Nikdo by mu neměl věřit. K vytvoření takového obrazu je nezbytné uchýlit se k masivní intoxikaci, jako je ta, kterou snášíme poslední týdny prostřednictvím médií.

Od rozpadu Sovětského svazu, tedy 30 let, Spojené státy napadaly nebo svrhly vlády více než 50 zemí a udržují více než 800 vojenských základen po celém světě, zejména pak podél hranic Ruska. Navzdory tomu, Spojené státy nemají vojenskou šanci Rusko tvrdě zasáhnout. Jako všichni tyrani se musí spokojit jen s vyhrožováním. Jeho skutečným cílem není Rusko, ale Německo. Jakákoliv akce Ruska na Ukrajině bude záminkou k sabotáži plynovodu. Proto taktikou NATO ve východní Evropě je eskalovat situaci provokacemi nebo útoky pod falešnou vlajkou, aby Rusko skočilo na návnadu, například na Donbasu.

Pokud Kreml udělá chybný krok, média budou samozřejmě u toho, aby došlo k trvalému uzavření Nord Stream 2. Nicméně Německo odstavuje své jaderné elektrárny a potřebuje zemní plyn, aby pokrylo svůj energetický deficit, proto je stále odhodláno rozjet tuto spolupráci bez ohledu napětí na Ukrajině. To se ale také může kdykoliv změnit, kdo ví jaké triky ještě Spojené státy mají v rukávu.

Zdroj: mpr21

Sdílet: