Největší hrozby současnosti, které mohou ovlivnit budoucnost lidstva

Jaké jsou opravdové největší hrozby, kterým naše lidstvo může čelit? Jsou to inteligentní roboti, kteří se obrátí proti nám? Nebo nás nenávistné proslovy, které používají někteří světoví vůdci, podnítí k tomu, aby se z nás stal vraždící dav a zničíme se tak navzájem? Rizika, která nám opravdu hrozí, a která bychom neměli brát na lehkou váhu se staly předmětem výroční zprávy o globálních rizicích švédské neziskové nadace Global Challenges.

Zpráva s názvem Globální Katastrofická Rizika, vychází z odborných výzkumů a příspěvků předních akademických odborníků. Slouží k hlubšímu pochopení katastrofálních rizik a k podnícení diskuze o tom, jak vylepšit metodu řízení těchto hrozeb.

Tak například velice uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees uvádí. „Strachujeme se nad známými hrozbami. Letecké nehody, karcinogeny v potravinách atd. a všechny jsou podrobně studována. Jenže popíráme současná rizika, potencionální nevýhody rychle se rozvíjejících nových technologií a nebezpečí překročení ekologického „bodu zvratu“.“

I přesto, jak nepravděpodobné se mohou zdát, následující scénáře by mohly mít globální důsledky.

Jaderná válka

Pravděpodobnost jaderné války je asi 1 %. Faktem ale je, že stačí jeden výbuch. Ten dokáže zabít 95 % lidí v okruhu 4 km. Přičemž radiace z výbuchu se šíří 6 krát tolik.

Rusko a USA jsou domovem největších arzenálu, z nichž má každý zhruba 7 000 hlavic. Obdobně je na tom Spojené Království, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. Podle jednoho ze scénářů by „výměna pouhých“ 4000 jaderných hlavic vedla nejen k obrovským ztrátám na životech. Kouř z výbuchu by způsobil pokles globální teploty o 8 0 C po dobu až 5 let, kdy většina zbylé populace už umřela hladem“.

Biologická a chemická válka

Na rozdíl od těch nukleárních se biologické a chemické zbraně mohou vyvíjet za poměrně nízkých nákladů. Distribuovány mohou být různými způsoby napříč jakýmikoli regiony, patogeny se mohou uvolňovat po celém světě, a to zapříčiní pandemie.

Katastrofická změna klimatu

V současné době už se pracuje na zmírnění tohoto scénáře, protože jeho potencionální dopad by mohl být reálně o dost horší. Změny klimatu by mohly vést k nárůstu světové teploty až o 2 0 C. Mnozí si řeknou, že to není nic moc, opak je pravdou. I taková změna by například zesílila i zhoršila tropické cyklony, zhroutily by se celé ekosystémy, zhoršila se zemědělská půda, vytratily by se sladkovodní zdroje, pláže by se ocitly pod vodou a více než 1 miliarda lidí by se musela přemístit.

Ekologický kolaps

Vytlačování ekosystémů za hranice jejich bodu zlomu, by mohlo snížit biologickou rozmanitost a zásoby sladké vody, způsobit pokles zemědělské kapacity a drastické zhoršení našich každodenních životních podmínek.

Pandemie

Ačkoliv je globální šíření nemocí velice vzácným jevem, může bát nesmírně smrtící. V dnešní době dokážeme cestovat napříč kontinenty v řádech několika hodin, proto by šíření onemocnění bylo mnohem snazší. Riziko pandemie je určeno agresivitou patogenu, rizikem infekce a inkubačním obdobím.

Pád Asteroidu

Existence asteroidu, který by byl dostatečně velký, aby způsobil masové vymření a narazil na naši planetu, je opravdu minimální. Alespoň prozatím. Pokud by ale Zemi ohrožoval asteroid alespoň trochu podobný tomu, který vyhladil dinosaury, jeho pád uvolnil tolik částic do atmosféry, že by zcela zakryly Slunce na několik měsíců. Tím by došlo k celkovému ochlazení planety a podrytí mnoha ekosystémů.

Erupce supervulkánu

Dokážeme sice mnohé, ale stále můžeme předpovědi možných vulkanických erupcí zlepšit. Například Yellowstonská kaldera je denně pozorována stejně jako jiné supervulkány. Pokud by došlo k jejich výbuchu, prach a síran by se dostaly do atmosféry, a to by způsobilo ochlazení plenty o 3 – 5 oC během několika let.

Umělá inteligence

Pro mnohé nepředstavitelná věc. Ale super – inteligentní umělé inteligence v nesprávných rukou může mít katastrofální následky. Tyto stroje mohou být použity k dosažení obtížných cílů, které nejsou vždy v souladu s potřebami lidstva.