Na Antarktidě se znovu objevila tajemná prasklina, kterou odborníci po desetiletí nedokázali vysvětlit

Na Antarktidě se opět objevila tajemná prasklina enormních rozměrů. Poprvé ji odborníci zaznamenali díky vůbec prvním satelitním snímkům Země, které byly pořízeny v 70. letech. Pro vědce se prasklina stala nevysvětlitelným fenoménem, který se na tomto místě pravidelně objevuje a v letním období zase mizí. Když se ale objevila tento rok, pomohla také pochopit co se na tomto místě děje a proč vlastně vzniká.

Nejpodivnější na celé anomálii je doba, ve kterou se prasklina tvoří. Logicky by si jeden myslel, že se prasklina vytvoří v letním období, kdy jsou ledovce tenčí, jenže ona se objevuje během nejchladnějšího období Antarktidy, kdy je led několik metrů hrubý. Když se objevila před rokem a půl, připomínala svou rozlohou Nizozemsko. Nejprve měla rozlohu 9 500 kilometrů čtverečních a za pouhé dva měsíce se zvětšila o neuvěřitelných 740 %.

Takto velká prasklina známá jako Weddellova polynie, se objevila konkrétně v září roku 2017, když na jižním pólu řádila cyklonová bouře, která svou silou působila stejně jako vrták a vytvořila tak oko bouře. Trvalo však několik desetiletí, než se k takovému závěru došlo. Do tohoto okamžiku si mnoho lidí i odborníků myslelo, že jsou tyto trhliny špatné a vůči naší planety nebezpečné. Když ale odborníci z New York University Abu Dhabi zjistili, že prasklina vznikla následkem bouře, může být opak pravdou.

Weddellova polynie

Prasklina tohoto typu má totiž i své pojmenování, jde o polynii, což je plocha bez ledu obklopená souvislým ledem, vyskytující se hlavně v blízkosti pobřeží. Představují pak jakési dveře mezi oceánem a oblohou, které nabízejí důležité cesty pro volně žijící zvěř.  Dokáže také ovlivnit atmosféru a je potencionálním ukazatelem klimatických změn.

Jak uvedla vedoucí autorka nového výzkumu Diana Francis, pro magazín Science Alert „Jakmile je trhlina otevřená, funguje jako okno přes mořský led a přenáší v zimě velké množství energie mezi oceánem a atmosférou. Díky své velikosti dokáží polynie ovlivnit klima na regionální až globální úrovni, protože mění oceánský koloběh.“

Seč mají obrovské trhliny tohoto typu pozitivní stránku, větší množství a jejich častější výskyt by mohl ovlivnit velkou řadu různých faktorů. Pokud totiž mají vliv na klima, mohou mít vliv i na současný stav globálního oteplování a zcela narušit naše klimatické modely.

Jak již bylo zmíněno praskliny se tvoří následkem cyklonů. Výzkum ukázal, že se jejich aktivita na pólech Země jen zintenzivní a extratropické cyklony se budou k Antarktidě přibližovat blíž a blíž. Můžeme tedy jen čekat, co se bude s touto prasklinou dít dál a jaký vliv to na naší planetu bude mít.