Mamuti budou možná opět kráčet po Zemi. Vědcům se podařilo oživit 28 tisíc let staré buňky.

Při zmínce o mamutech se mnohým z nás vybaví spíše doby dávno minulé. To se však možná brzy změní. Vědci se totiž odmítají smířit s tím, že mamuti a mnohé jiné živočišné druhy prostě přestaly existovat. Rozhodli se proto, že se pokusí oživit buňky staré 28 000 let a zdá se, že jsme opět o krok blíže k převratným úspěchům.

Před časem vědci odebrali několik buněk z mamuta srstnatého, který zahynul před 28 000 lety a pokusili se je znovu oživit tím, že je implantovali do těla myší. Tělo mamuta bylo objeveno ještě v roce 2011 v sibiřské oblasti Juka a bylo zachováno do takové míry, že vědci mohli odebrat buňky z kostní dřeně, ale i svalové hmoty.

Po implantaci buněk vědci důkladně sledovali jejich chování a několik z nich zdá se ožilo. Začali v nich totiž probíhat biologické procesy potřebné k tomu, aby mohlo dojít k dělení buněk. Implantovaných bylo několik desítek buněk a v těle myší se jako životaschopných prokázalo zatím 5 vajíček.

Naneštěstí, i když jde o značný úspěch, vědci zatím nemohou potvrdit, že se jim podaří zařídit, aby brzy mamut opět chodil po Zemi. Ani v jedné z buněk totiž zatím nedošlo k procesu dělení. Kei Miyamoto , který je členem výzkumného týmu z japonské Kindai univerzity se pro AFP vyjádřil následovně: “Tento experiment je důkazem toho, že navzdory uplynulým rokům je možné buňky znovu oživit. Většina dosavadních výzkumů se soustředila pouze na analýzu fosilní DNA, nikdo se však nezajímal o to, zda je buňka stále funkční. “

Jurský park se nekoná

Miyamoto se však zaměřil právě na životaschopnost buněk a díky sekvenčnímu mapování genomu zjistil, že buňky jsou schopny dotvářet buněčné struktury potřebné pro další dělení. Vědci dnes dokáží řetězci DNA manipulovat nesmírně precizně, což představuje značnou naději do budoucnosti. I když jsou však vědci z objevu nadšení, varují, aby lidé nepropadali naději v Jurský park, ten totiž zůstává i nadále pouze obsahem fikce. I když jsou totiž buňky životaschopné, jsou značně poškozené.

Mládě mamuta nalezené na Sibiři není jediné svého druhu. Díky vlastnostem permafrostu se v ledu zachovalo několik exemplářů dávno vyhynulých tvorů. Příkladem je mládě mamuta, které bylo objeveno v roce 2010 v ruské arktické oblasti. Přestože je staré 39 000 let, stále jsou na něm zachovány chomáče chlupů.

Zdroj: ScienceAlert.com