Lidstvo se ocitlo na pokraji hromadného vymírání

Už jste někdy slyšeli pojem velká pětka vymírání? Jde o souhrnné označení pro pět největších hromadných vymírání v průběhu dějin Země.  V tomto období, počet vyhynulých druhů jednotlivých životních forem, převyšuje počet jejich vzniku. Odborný magazín Nature informoval veřejnost o skutečnosti, že lidstvo právě stojí na hranici šestého, největšího, hromadného vymírání. Zda hranici překročíme nebo ne, záleží čistě na našem dalším chování.

Je brutální čelit škodám, které jsme napáchali vůči ostatním tvorům, kteří s námi sdílí naši planetu. Naděje odchází jako poslední, alespoň to tvrdí výzkumní pracovníci ze všech koutů světa. Ti spojili své síly ve jménu zmírnění rizika hromadného vyhynutí v příštích 50 letech.

Možná to nebude znít tak dramaticky jako pády meteoritů, sopečné výbuchy nebo doba ledová – což jsou některé příčiny předchozích pěti masových zániků za posledních 500 milionů let – ale lidská činnost způsobuje, že desítky tisíc druhů jsou ohroženy vyhubením, na míru srovnatelnou s těmito událostmi.

“Bohužel bude to lidská činnost, která zapříčiní šesté největší vyhubení v historii života na Zemi. To i navzdory skutečnosti, že rozmanitost dnešního života nese mnoho výhod, které lidé získají z přírody. Jde o dříví z lesa, dobytek z pastvin, ryby z oceánů a potoků. Dnes je možností opravdu mnoho.“ Uvedl vedoucí autor Forest Isbell z Univerzity Minnesota ve svém prohlášení.

Čtvrtina všech savců, třetina obojživelníků a 13 % všech ptáků jsou v současné době vystaveni riziku zániku, přičemž v 99 % za to může člověk svou činností – odlesňování, pytláctví, lov, znečištění ovzduší.

Lidská populace čítá 7 miliard lidí, za posledních 50 let vzrostla o 130 %. Do roku 2060 by měl počet převyšovat 10 miliard. Přitom počet savců, ptáků, ryb a ostatních druhů se naopak snížil o téměř 60 % za stejnou dobu. A nezapomeňme na fakt, že dvě třetiny by měly do roku 2020 zmizet úplně.

Studie naznačuje, že hodnota, kterou lidé dostávají z biologické rozmanitosti, včetně rostlin, které poskytují potravu, přístřeší, čistý vzduch a další zdroje, je desetinásobkem celkové částky, kterou utrácí každá země světa za ochranu. Tvrdí, že investování do chráněných druhů by poskytlo ekonomické i ekologické výhody.

„Všechny druhy by mohly mít prospěch z prohloubení stávajících politik ochrany, jakož i ze smluv, které snižují podkladové antropogenní hrozby,“ píší autoři. „Rozvoj a přijetí této strategie však bude vyžadovat bezprecedentní stupeň spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, tvůrci strategie a politiky, přírodovědců a sociálních vědců.“

V mnoha předcházejících studiích a zprávách již bylo uvedeno mnoho řešení: snížení znečištění, zmírnění změny klimatu, úprava stravy a snížená spotřeba masa, zastavení nezákonného obchodu s volně žijícími zvířaty atd. Nyní musíme jednat společně v celosvětovém měřítku s cílem konat, než bude pozdě.