Legendární „strom života“ v Novém Mexiku je vlastně něčím úplně jiným

Dlouho se věřilo, že osamělá borovice objevená před téměř 100 lety na náměstí naleziště Pueblo Bonito, byla významným symbolem pro civilizaci, která tu žila. Legendy hovoří o borovici jako o stromu života a symbolu narození. Ovšem nová studie zveřejněná v časopise American Antiquity, legendu zpochybňuje. Strom a jeho letokruhy totiž odhalují zcela jiný příběh.

Pueblo Bonito je považováno za významné kulturní centrum předků, kteří v této oblasti žili. Místo bylo objeveno před téměř 100 lety, opuštěno místními obyvateli bylo od roku 1 126. Lidé, kteří tu žili, po sobě zanechali pohádkové dědictví v podobě budov, kulturních artefaktů, keramiky, hudebních a rituálních nástrojů.

Mimo jiné tu po nich zbyl i osamělý strom, konkrétně borovice dlouhá více než 6 metrů. Od objevu tohoto naleziště se stal strom v jinak bezlesném prostředí legendou. Vlastně je opředen hned několika příběhy, které jej popisují jako strom života. Dlouhá léta se tak předpokládalo, že má strom důležitou kulturní, a dokonce i posvátnou hodnotu.

Nová studie ale objevila zcela jiný příběh, který jim povyprávěla samotná borovice, nebo spíše její letokruhy. Výzkum University of Arizona a dalších institucí naznačuje, že strom zde nejspíš nikdy nerostl a dřevo sem bylo přivezeno. Svědčí o tom alespoň výsledky analýzy pomocí tzv. dendroprovenance (porovnávání letokruhů) i měření izotopů stroncia. V oblasti Colorada, Arizony a Nového Mexika dochází k letním dešťům, ovšem jejich vzor je specifický pro jednotlivé malé oblasti. K dispozici je již dostatek dat (kalibrací), aby tak šlo určit nejen stáří stromu, ale i to, kde opravdu rostl – bez ohledu na místo nálezu.

Řez odebraného vzorku z kmene Borovice

Dendrochronologie již dříve určila život stromu do let 732–981, s tím, že druhé datum může být pozdější, protože povrch kmene („nejmladší dřevo“) i v místních suchém klimatu zerodoval.

Jaký je tedy závěr?

Na stavbu peubla Bonita bylo použito asi 25 000 stromů. Ani ty zde nerostly a byly přepraveny ze vzdálených oblastí. Obří borovice byla zřejmě prostě nezpracovaným nákladem stavebního materiálu, který stejně jako další stromy používané při stavbě pocházel z pohoří Tuska asi 80 km od kaňonu Chaco. Možná ji lidé prostě porazili, možná objevili už mrtvou.

Je otázkou, jak ji dokázali přepravit bez toho, aby ji předtím rozřezali a pravda je, že při transportu ji skoro nepoškodili, nejsou vidět řádné stopy např. po tažení takovou dálku. Třeba ji dále nezpracovali proto, že ji na náměstí používali jako sloup, třeba i jako sluneční hodiny, to samozřejmě naprosto spekulujeme. V době zániku města možná spadla, možná byla jako symbol znovu pokácena při nějakém převratu. Nebo zde prostě po celou dobu ležela, protože ji lidé už zpracovat nestihli. Nakonec borovici pohřbil písek navátý větrem

Zdroj: Ant

Sdílet:
Loading...