Vědci tvrdí, že v současné době není možné spolehlivě určit přesné datum úmrtí. Nicméně vyvinuli algoritmy, které se snaží tento problém vyřešit. Mezi tyto pokroky patří příspěvek britských vědců, kteří naprogramovali neuronovou síť pro posouzení rizik úmrtí a odhad jeho načasování.
„Kalkulačka úmrtí“, známá jako AIRE, je pokročilý model umělé inteligence, který analyzuje elektrokardiogramy (EKG) a identifikuje riziko kardiovaskulárních onemocnění roky před projevem příznaků. Informace o tomto vývoji publikoval časopis Lancet.
Studie uvádí, že „AIRE přesně předpovídá riziko úmrtí ze všech příčin.“
Umělá inteligence dokáže již v rané fázi detekovat srdeční selhání, arytmie a další stavy a předpovídat změny ve struktuře a funkci srdce analýzou genů spojených s biologickým stárnutím a metabolickým syndromem.
Vědci se domnívají, že neuronové sítě jsou dostatečně trénované k přesné diagnostice běžných onemocnění. Posouzením a porovnáním řady faktorů mohou odhadnout rizika a časový harmonogram.
Bylo prokázáno, že metoda AIRE dokáže přesně předpovědět krátkodobá i dlouhodobá rizika úmrtí z jediného EKG. Byla testována v USA, Brazílii a Velké Británii, kde bylo přezkoumáno přibližně 1,6 milionu EKG od pacientů různého věku a zdravotního stavu. Lékařská komunita vyjádřila s jejím výkonem spokojenost.
Výzkum ukazuje, že AIRE dokáže předpovědět riziko úmrtí do deseti let s přesností 78 % a u osob se srdečním onemocněním ještě vyšší přesností.
Neuronové sítě prokázaly vysokou přesnost v predikci úmrtnosti v různých časových rámcích a ukázaly se být výrazně přesnější než tradiční metody predikce úmrtnosti. Výzkumníci zdůrazňují rostoucí význam predikce rizika pomocí EKG, zejména s tím, jak se rozšiřuje schopnost provádět elektrokardiogramy, včetně spotřebitelských verzí. Například některé modely AIRE jsou nyní implementovatelné v chytrých hodinkách.
„Cílem nebylo nahradit lékaře, ale vytvořit něco, co by mohlo vykonávat nadlidské úkoly,“ uvedli vědci.
List Daily Mail informuje, že od poloviny příštího roku bude tato technologie dále testována ve dvou londýnských nemocnicích. Odborníci doufají, že do pěti let bude technologie natolik rozšířená, že k ní bude mít přístup každé zdravotnické zařízení v Británii.
Výzkumníci nadále zdůrazňují, že kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádějí, že ve Spojených státech si kardiovaskulární onemocnění vyžádají život každých 33 sekund, přičemž v roce 2022 zemřelo přes 702 000 lidí. V Ruské federaci jsou kardiovaskulární onemocnění příčinou přibližně jednoho milionu úmrtí ročně.
V oblasti medicíny již došlo k podobnému pokroku.
Například dánsko-americký model umělé inteligence Life2vec zkoumá řadu dat za účelem generování predikcí. Pro odhad potenciálního data úmrtí jsou zapotřebí faktory, jako je věk, povolání, zdravotní údaje a příjem. Neuronová síť byla testována na datech přibližně šesti milionů Dánů a ukázala, že pravděpodobnost přesné predikce je vysoká, a to 79 %.
Další pokrok se připisuje čínským vědcům. Jejich neuronová síť dokáže předpovídat výsledky s využitím 175 000 různých parametrů, jako jsou naskenované staré certifikáty, výpisy a další lékařské údaje. Pokud je diagnóza známa, dokáže předpovědět datum úmrtí s přesností až na jeden měsíc.