Parabióza se týká transfuze krve z jednoho subjektu do druhého, doslova kombinujícího oběhové systémy dvou zvířat. Některé vědecké studie prokázaly, že starší myši vykazují zlepšení v oblasti zdraví a dlouhověkosti, pokud jsou spárovány s mladšími myšmi. Jenže teď se začínají objevovat ve světě jiné rozmary. Objevují se titulky o miliardářích, kteří mají zájem o to nechávat si podávat transfuzi s krví mladých lidí aby tak prodloužili svůj život. Odpůrci této praxe požadují aby celá věc byla právně prošetřena. Nicméně tato praxe údajně neporušuje žádný právní zákon.
Mnoho zahraničních článků podrobně popisuje velmi bohatý zájem o tento transfuzní proces. Ďábelský koncept byl i klidně propagován s nádechem nadsázky v médiích, bez jakéhokoliv vážného zájmu o to co by to mohlo znamenat. Používání krve mladých, elitou pro své potřeby vitálnějšího života se objevovali už v historii, nicméně teď by to mohlo vyvolat novou průmyslovou úroveň. V zahraničí se téměř na všech webových magazínech objevovali články na toto téma, nicméně všechny odkazují na jeden zdroj a to časopis Nature, kde se například uvádí následující:
V posledních letech však malé množství laboratoří obnovilo parabiózu, zejména v oblasti výzkumu stárnutí. V momentě kdy se staré myši aplikovala krev myši mladší, vědci došli k pozoruhodným výsledkům. V srdci, v mozku, ve svalech a téměř ve všech ostatních vyšetřovaných tkáních se zdá, že krev mladých myší přináší nový život starým orgánům, čímž starší myši jsou silnější, chytřejší a zdravější. Dokonce i jejich kožíšek je lesklejší. Nyní tyto laboratoře začaly identifikovat složky mladé krve, které jsou zodpovědné za tyto změny. A v loňském září se klinická studie v Kalifornii stala první, která začala testovat přínosy mladé krve u starších lidí s Alzheimerovou chorobou.
Nicméně musíme mít na paměti, že všichni velmi bohatí a silní lidé v historii vždy využívali cílové skupiny pro své zdroje. To vede k dvěma primárním otázkám: Jak mladá je krev potřebná pro požadované účinky?, Jak tuto krev získat?
První otázka byla zodpovězena v již zmíněném časopise Nature, a odpověděl na ní biochemik a gerontolog na Crnellově univerzite v Ithace, Clive McCay, který poprvé uplatnil parabiózu na studium stárnutí. V roce 1956 jeho tým spojil 69 párů krys, téměř všech věkových kategorií. Mezi propojené krysy byla zahrnuta 1,5 měsíce stará spárována s 16 měsíční – což je ekvivalent pro párování pětiletého člověka s 47 letým. Dokážete si to představit?
Samozřejmě byla by přijatelná i krev 18 let starého člověka, nicméně nebylo by to tolik produktivní. Jednoduše řečeno, čím mladší hostitel, tím lepších výsledků je dosaženo.
Experimenty McCayho byly původně financovány Rockefellerovou nadací. Granty poskytly například úřady námořního výzkumu ve spolupráci s nikým jiným než Rockefellerovou nadací. Zdá se, že tato organizace má v každém malém koláčku prsty. I když tato studie je prezentována jako pomoc nemocným lidem, kterým by tato krev mohla pomoct, je více než jasné jaký pravý účel se skrývá za oponou toho všeho.