Genetici objevili pravou kolébku života! Z tohoto jediného místa pochází lidé z celého světa

Všichni víme, že kolébka života se nachází v Africe. Právě zde se měl zrodit nejinteligentnější tvor naší planety. A genetici právě odhalili přesné místo, kde k evoluční změně došlo. Homo sapiens, člověk rozumný, který je obvykle označován také jako člověk moderní, se podle studie publikované v magazínu Nature objevil před 200 000 lety v povodí řeky Zambezi. Tedy na území dnešní Botswany.

Na území, které kromě Botswany zahrnuje část Namibie a Zimbabwe, se rozprostíralo obrovské jezero. Okolí vodní plochy bylo velmi úrodné a bylo obývané prvními moderními lidmi. Australská vědkyně, profesorka Vanessa Hayesová, která je genetičkou v Garvan Institute of Medical Research, portál Independent řekla: ” Už nějaký ten čas bylo jasné, že moderní člověk se objevil zhruba před 200 000 lety v Africe. Předmětem diskuse byla však přesná lokace, odkud se naši nejstarší předkové rozptýlili.”

Jak výzkum probíhal?

Profesorka Hayesová spolu s kolegy odebrala vzorky krve dobrovolníkům z Namibie a Jižní Afriky a zkoumali jejich mitochondriální DNA. Ta se téměř výhradně přenáší z matky na dítě vaječnými buňkami a její sekvence zůstává v průběhu generaci stejná, což z ní činí ideální nástroj na zkoumání původu.

Tým výzkumníků se zaměřil především na výzkum Linie L0, nejstarší známé populace moderního člověka, a následně porovnával kompletní kód DNA různých lidí.

 Křováci- nejstarší domorodý kmen Namíbie Foto: Wikimedia
Křováci- nejstarší domorodý kmen Namíbie Foto: Wikimedia

Vědci kombinovali genetiku s geologií a klimatickou fyzikou

Geologické důkazy svědčí o tom, že v dané oblasti se nacházelo největší africké jezero Makgadikgadi, které bylo dvakrát větší než Viktoriino jezero (v současnosti největší africké jezero o rozloze téměř 70 tisíc km²). Navíc počítačové simulace tehdejšího podnebí naznačují, že pomalý výkyv zemské osy přinesl pravidelné změny srážek v celém regionu.

Podle klimatologa Axela Timmermana změny podnebí otevřely jakoby zelené chodbičky plné vegetace, co před 130 000 lety podnítilo lidí migrovat směrem na severovýchod a před 110 000 směrem na jihovýchod. Lidé se poprvé začali rozptylovat po okolí, dláždili tak cestu pro moderní lidi na to, aby mohli migrovat z Afriky do celého světa.

Podobný časový interval vyplýval i z genetických výzkumů. ” V nejčasnějších mateřských podskupinách moderních lidí jsme pozorovali výraznou genetickou divergenci, která naznačuje, že naši předkové se stěhovali z vlasti před 130 000 až 110 000 lety,” vysvětlila genetička Hayesová, která zároveň dodala, že nová zjištění potvrzují, že první vlna migrovala na severovýchod, druhá na jihozápad. Třetí vlna podle jejich slov zůstala v rodné zemi dodnes.

Zdroj: BBC.com

Sdílet:
Loading...