Dánové našli žvýkačku starou 5700 let, odhalili z ní DNA pravěké ženy

Před 5 700 lety vyplivla požvýkanou hmotu z březové smůly do mělké laguny na jihu dnešního Dánska. Dávnou žvýkačku nyní objevili výzkumníci a dokázali z ní získat DNA mladé ženy, která žila na konci mladší doby kamenné. Pojmenovali ji Lola.

Přežvýkanou březovou smůlu objevili na nalezišti Syltholm na jihu Dánska. Organické materiály se na tomto místě dobře zachovaly, protože jsou ukryté v hustém bahně. Z DNA v nalezené v žvýkačce vědci kromě pohlaví zjistili i to, že žena měla s velkou pravděpodobností tmavé vlasy, tmavou kůži a modré oči.

Stopy jídla v březové hmotě zase naznačují, že jejím posledním známým jídlem byly lískové oříšky a maso z divoké kachny. Smůla obsahovala i bakterie, které způsobují onemocnění dásní, plic a mononukleózu.  Objev byl tak přínosem i v oblasti medicíny.

Navíc je to vůbec poprvé, co vědci získali celý lidský genom z jiného materiálu než z lidských kostí. Objev popisují ve vědeckém časopise Nature Communications.

Z tohoto kousku přežvýkané hmoty, dokázali vědci zjistit tolik informací.

Žvýkačka ze smůly

Březová smůla se získává zahřátím březové kůry. Jako lepicí hmota se používala už před 760 tisíci lety. Pravěcí lidé ji využili například při výrobě kamenných nástrojů.

Před tolika lety vyplivla mladá žena kus březové smůly, ve kterém se až dodnes zachovala její DNA. Na některých archeologických nalezištích se našly drobné shluky březové smůly, v nichž byly stopy po zubech. Jelikož hmota rychle tuhne, je možné, že ji lidé kdysi před použitím nejdříve předžvýkali.

Jedna hypotéza však uvádí, že pravěcí lidé březovou smůlu používali podobně jako dnešní žvýkačku. Mohli si pomocí ní například ulevovat od problémů se zuby, protože bříza má mírné antiseptické účinky. Je také možné, že hmotu využívali jako prehistorickou žvýkačku, na zahnání hladu či jako kratochvíli ve formě žvýkání.

Zdroj: NationalGeographic.com

Sdílet:
Loading...