Globální kolaps společnosti je na obzoru – pokud lidstvo nepřestane tolerovat hlubokou nerovnost. Tak zní varování Dr. Luka Kempa z Cambridgeské univerzity, který se dlouhodobě věnuje studiu existenčních rizik. Ve své nové knize „Goliathova kletba“ shrnuje vývoj více než 400 civilizací za posledních pět tisíc let – a nachází v dějinách vzorce, které se dnes nebezpečně opakují.
„Neumíme předpovědět přesné datum konce světa, ale historie nám ukazuje směr – a ten vede k sebedestrukci,“ uvedl Kemp. Přesto zůstává optimistický v jednu věc: v samotné lidi.
Elity, nerovnost a kolapsy
Dějiny podle Kempa nevyprávějí o pokroku, ale o narůstající koncentraci moci. Civilizace označuje jako „Goliáty“ – impéria a státy postavené na dominanci: muži nad ženami, bohatí nad chudými, vládci nad lidem. A právě tyto Goliáty, navzdory své moci, nesou v sobě semena zkázy.
Klíčovým faktorem je nerovnost. Ta nevzniká přirozeně – lidé jsou podle Kempa přirozeně rovnostářští. Problém nastává, když se k moci dostanou jedinci s tzv. temnou triádou osobnostních rysů: narcismus, psychopatie a machiavelismus. Tito „chodící Goliáti“ ženou celé společnosti do propasti.
Kemp upozorňuje, že k tomu dochází opakovaně: u Mayů, za pádu Říma, nebo dynastie Chan v Číně. A v mnoha případech kolaps paradoxně znamenal úlevu pro běžné lidi, kteří se osvobodili od daní, násilí a útlaku.
Dnes ale čelíme Goliátovi globálnímu
Dnešní situace je výjimečná: už nemáme regionální impéria – máme jeden globálně propojený „Goliát“. Všichni jsme součástí jednoho systému, jednoho kapitalismu, jedné infrastruktury. A právě tato propojenost může být fatální.
Pokud dojde ke kolapsu, nebude to jako pád jednoho impéria – ale pád celého světa. Navíc s dnešními hrozbami: klimatická krize, jaderné zbraně, umělá inteligence nebo pandemie vyrobené v laboratořích. Kemp říká jasně: „Máme před sebou dvě možnosti – autodestrukci, nebo zásadní přeměnu společnosti.“
Tři podmínky, které stvořily Goliáty:
- Skladovatelné potraviny – zejména obiloviny, které bylo možné danit a kontrolovat.
- Monopol na zbraně – například bronzové zbraně ovládaly elity a armády.
- Geografické uzavření – přírodní bariéry bránily lidem utéct před tyranií.
Co nás může zachránit?
Kemp navrhuje radikální, ale praktické změny:
- Skutečná demokracie: rozhodování pomocí občanských porot a digitální demokracie.
- Zdanění bohatství: omezení osobního majetku na 10 milionů dolarů.
- Sdílení moci: vyhýbat se vztahům a institucím založeným na dominanci.
Nejde přitom o levicové sny – podle Kempa je rovnost základní lidská potřeba. A i když je pesimistický, věří, že změna je možná: „Možná se to nepovede. Ale i pokud selžeme, můžeme říct, že jsme alespoň nepřispěli k problému.“
Zdroj: tg