Zvrácená rodina kanibalů: Beanovi inspirovali i tvůrce hororů

Rate this post

Středověký okres Ayrshire ve Skotsku nebyl místem, kde byste se chtěli potulovat po setmění. Téměř čtvrtstoletí ho totiž terorizovala skupina psychopatů a zasévala strach do srdcí běžných lidí i šlechty. Nikdo nevěděl odkud zločinci a kanibalové přišli, ale vedl je Alexander “Sawney” Bean, který byl opravdovým šílencem.

Bean se narodil někdy ve 14. století nedaleko Edinburghu. Jeho otec byl kožešník, synovi se však toto řemeslo nelíbilo. Rychle zjistil, že kožešník z něj nikdy nebude, ale našel si jinou profesi, která se mu zamlouvala. Bean, který se mezitím stihl oženit, si dobře uvědomoval potenciál cest. Ty nejen spojovaly vesnice a města, ale sloužily také jako obchodní tepny a potenciální zdroje zisku. Stačilo jen okrást pocestné. Manželé Beanovi se naučili, jak nastražit past na neopatrné lidí, kteří cestovali v noci.

Jistý čas jejich plán fungoval. Čím více lidí však úspěšně přepadli, tím větší byla šance, že je chytí při činu. Sawney tedy rozšířil repertoár i o vraždění. Stěžoval tím identifikaci sebe a své manželky.

Postupně se však vraždícímu páru začaly rodit děti. Dohromady jich měli údajně až 14, a tolik úst nebylo jednoduché nakrmit. A protože poutníků na cestách ubývalo a byli stále opatrnější, uchýlili se Beanovi k novému způsobu získávání potravy. Rodiče začali děti učit jíst lidské maso. Tím se vyřešil nejen problém se stravováním, ale i se zbavováním obětí.

Následujících několik let prováděli Beanovi své skutky s nesmírnou precizností, přičemž se k nim přidali i další zločinci. Začali se o nich šířit legendy, že nejsou jen kanibalové, ale vznikají mezi nimi i incestní vztahy. Říká se, že zabili až tisíc lidí, a přestože je toto číslo zřejmě poněkud přehnané, není pochyb, že šlo o mimořádně brutální a efektivní skupinu zločinců.

Beanovým se stal osudným útok na manželský pár, který cestoval na koních. Rozdělili se na dvě skupiny a každá měla za úkol skolit svou oběť. A zatímco útok na ženu se vydařil a podařilo se ji na zemi utlouct k smrti, muže nechytili. S mečem v ruce se prodral skrze útočníky a několik z nich ranil. K jeho štěstí se na scéně objevila i skupinka obchodníků směřujících na trh a Beanovi museli ustoupit.

Tehdy se smyčka kolem zločinců začala stahovat. Napadený muž se totiž ihned vydal do Glasgow, kde vypovídal o tom, co se mu v nedalekém lese stalo. Příběh se dostal až k samotnému králi Jakubovi I., který dal dohromady menší armádu. 400 mužů se vydalo do okresu Ayrshire, přičemž se k nim přidalo množství dobrovolníků nejen z řad těch, kterým Beanovi zabily známé či příbuzné.

Nebýt cvičených psů, pátrání by přišlo nazmar. Psům se totiž podařilo vyčmuchat zápach mrtvol ryb, který vycházel ze zvláštní přímořské jeskyně. Vstup do ní se odkrýval pouze během odlivu. Vojáci tedy s tasenými meči a zapálenými pochodněmi vstoupili dovnitř a objevily otřesné prostory.

Jeskyně měla na délku asi 200 metrů. Všude se povalovaly kosti nespočtu obětí. Jinde spatřili šperky, které Beanovi ukradli mrtvým. Až na samém konci jeskyně narazili na Beanovi, kteří neměli šanci se ubránit přesile. Zločinci se vzdali, ani otec s matkou nebojovali. Všechny eskortovali až na královský dvůr do Edinburghu.

O soudním procesu se ani nemluvilo. Každý věděl, co jsou Beanovi zač, proces by byl zbytečným natahováním času. Jednoduše je prohlásili vinnými a odsoudili je na smrt. Všech 21 žen zaživa upálili, 27 mužů před usmrcením krutě mučili. Usekli jim všechny končetiny a nechali jejich vykrvácet.

Někteří historici tvrdí, že Bean a jeho rodina nikdy neexistovali, a pokud ano, páchali zločiny v mnohem menší míře. Ať je pravda jakákoliv, jisté je, že příběhem o zvrácených kanibalech se inspiroval režisér Wes Craven, který podle něj natočil v roce 1977 horor Hory mají oči.

Sdílet: