Zdá se vám, že se vaše dítě chová jako malý dospělý? Že klade otázky, které nepřísluší jeho věku, nebo má neobvyklé postřehy netypické pro jeho věk? Je vnímavější, tak nějak „hotové“, není spontánní a dětsky naivní, ale rozumné a přemýšlivé? Odborníci na esoteriku tvrdí, že můžete mít dítě se starou duší, proto nezapadá do své věkové skupiny.
Když jsme byli malí, každá z našich emocí se projevovala v plném proudu. Trvalo nám nějaký čas, než jsme se emoce naučili ovládat. Přesně z toho důvodu mohou být děti někdy velmi kruté, nebo naopak velmi laskavé. Je to jednoduše jejich způsob bytí. Nemají filtr pro své činy, protože emoce, představivost a naivita jsou jejich hnacím motorem. Vaše dítě nebo snad vy sami jste takoví nikdy nebyli?
Naopak vidíte, že vaše dítě si počíná až příliš uvědoměle. Někdy vás dokonce šokuje svými reakcemi nebo tím, že samo poukáže na špatné chování jiných, nebo snad vás samotných. Spirituálně založení jedinci proto mají své vysvětlení. Jsou to děti se starými dušemi, které jsou někdy považovány za reinkarnované nebo za dětské zázraky a občas bývají také označovány za indigo děti. Nejčastěji je ale odborníci popisují jako duše, jejichž účelem je šířit moudrost a vědomí do světa.
Jak poznáme, že má dítě starou duši?
Na toto téma vzniklo hned několik studií, které dokáží zcela přesně definovat, čím se takové děti vykazují. Prvním faktorem je zcela jiná aura, která z nich vyzařuje. Celkově z těchto dětí vyzařují pocity, které nejsou pro jejich věkovou spinu normální. Jako kdyby do této věkové kategorie ani nepatřili.
Děti se starou duší jsou také velmi ohleduplní a často se ztrácejí ve svém vlastním světě. Fyzické aktivity je zrovna nepřitahují, přednost dávají kreativním a tvůrčím zálibám. Zaměřují se na své myšlenky a svět, který tvoří ve své vlastní fantazii. Dalším typickým rysem je jejich neutuchající zvědavost, která se projevuje už od útlého věku a někdy překračuje hranice pochopitelného.
Jejich touha po znalostech je vede k tomu, aby se ptali na otázky všeho druhu, a to i během nepříjemných situací. Nikdy to ale nemyslí zle. Když nedostanou odpověď od vás budou hledat v knihách. I to je pro děti se starou duší specifické, nežádají hračky ale knihy.
V neposlední řadě jsou také velmi zodpovědní. Nejen vůči sobě ale i svému okolí. Projevují někdy až neobvyklou péči o své věci a také poučují dospělé, že by tohle či ono neměli dělat, protože jim to škodí. Typickým příkladem je kouření.
Svůj čas nejraději tráví se staršími lidmi. S dětmi svého věku se vyloženě nudí, když ale přijde děda a babička jsou jako v sedmém nebi. Projevují také velký zájem o témata dospělých, rychle se jim přizpůsobují a vyjadřují své názory. Naopak se svou věkovou kategorií si nerozumí vůbec a brzy se s nimi začnou nudit. Což často způsobuje šikanu a vyloučení z kolektivu.
S tímto problémem souvisí další aspekt, což je osamělost. Děti se starou duší se často setkávají s tím, že se s nimi nikdo nebaví. Ostatní děti totiž rychle pochopí, že to vaše je jiné. Budou k němu kruté, mohou jej šikanovat, ale většinou dochází jen k tomu, že se s takovými dětmi prostě nebaví.
Jaké je poslání těchto dětí?
Říká se, že staré duše jsou ty, které byly na tomto světe stovky nebo tisíce let, absorbují moudrost neustálého reinkarnačního cyklu. Pouze malá skupina lidí si je vědoma toho, že jsou starými dušemi. Prozradí jim to jejich dary v podobě zvědavosti, zralosti, schopnosti asimilovat a analyzovat situace kolem sebe. Především však schopnost pohybovat se v různých stavech, které překonávají lidské chápání.
Většina lidí si to ale uvědomí až v dospělosti, kdy už se od ostatních tolik neliší a vše čím byli výjimeční se jako kdyby vytratilo. Důvodem je neustálé potlačování těchto darů tak, aby se rovnali druhým. S tímto problémem souvisí poslání těchto dětí. Mají totiž pomáhat ostatním starým duším pochopit, proč se cítí tak odlišně a jaký je jejich účel v životě.
Hlavním posláním je však šířit moudrost a harmonii po celém světě. Ukázat ostatním lidem, co dělají špatně a v jakých aspektech by se měli zlepšit. S cílem proměnit náš svět v lepší místo.