Proklínání, černá magie i kontrola nadpřirozených entit napříč světovou historií

Když se v dávné historii objevilo nějaké neštěstí, vždy bylo přičítáno prokletím ze strany nepřítele, konkurenta či závistivce. Ve snaze druhému způsobit neštěstí nebo mu ublížit, se tak lidé upínali na magii a rituály, a to již od pradávna. Pravou je, že praxe magie sahá prakticky do úsvitu lidské civilizace.

Byli to naši předkové, kteří začali věštit z karet, vymýšleli kletby, voodoo a jiné rituály. Již ve starověkém Egyptě, Římě i Řecku lidé vyvolávali pomocí magie bohy, démony a duchy, aby zasáhli do osudu ve svůj prospěch.

Čarodějnictví ve starověkém Řecku

Helénský svět je silně propojen řeckou mytologií, které magii docela opomíjí. Avšak archeologové objevili hned několik artefaktů spojených s magií. Byly objeveny voodoo panenky, tablety se zaklínadly a kouzly.

Tablety se zaklínadly přitom byly formou černé magie. Ve většině případů byly vyrobeny z odlitků olova, na kterém bylo vyryto jméno osoby, na kterou se kletba vztahovala. Dále byla na tabletě různé symboly a magické vzorce. Taková tableta byla hřebíky přikována poblíž hrobky nebo domova oběti. Byly nejčastěji používány za účelem zbavení se konkurence, nebo z čiré závisti.

Často se také používaly panenky vyrobené rovněž z olova ale také z bronzu, jílu nebo vosku. Ukládaly se do hrobů mrtvých, aby je v noci vzbudily. Nejčastěji byla panenka modelována v pozici s rukama za zády. Na ní se poté napsalo jméno dotyčného a poté byly její jednotlivé části propichovány. První voodoo panenky se vyráběly za účelem přilákat k sobě milovaného člověka. Ve starověkém Egyptě, však sloužily k eliminaci nepřátel faraona.

Dále existovaly papyry, na které se zaznamenávaly rituály. Obsahovaly podrobné postupy v řečtině, démonštině a kopštině. Pochází z 1. století před našim letopočte a popisují magické praktiky používané v té době. Jeden z pokynů přikazoval přivázat vlasy oběti k mrtvole a spojit se s tělem jestřába.

V roce 1928 byla vydána kniha z názvem „The Greek Magical Papyri“. Jeho autor, německý vědec Karl Preisendanz, sestavil důležitou kompilaci nejznámějších řeckých kouzel, které kombinují víru v Olymp s egyptskou mytologií. Jde o typickou ukázku zakázané knihy, které jsou uložištěm mystických znalostí středověku.

V knize najdete recepty na lásku, zapomnění či uhranutí, různá kouzla a vzorce a v neposlední řadě také postupy vyvolání démonů. Nechyběly ani návody na výrobu amuletů, talismanů a lektvarů na neplodnost a impotenci. Svitky s podobným obsahem byly objeveny také v Římě, na Sicílii i ve městech Malé Asie.

Starověké římské kletby jako důkaz

Před 1600 lety, v době kdy byla černá magie každodenním meny, byly vytvořeny dvě kletby. Jedna směřovala na senátora a druhá na veterináře. Obě kletby byly představovány ve jménu řecké bohyně Hekaté. Místo vlasů měla hady, kteří napadli její oběti. Pozdější výzkumy odhalily, že byly psány v latině na tenké dřevěné tabulky. Kdo byl jejich strůjcem nikdo netuší, na koho však byly kletby mířeny to se ví.

Jedno z prokletí bylo mířeno na senátora jménem Fistus, druhá na veterináře jménem Porcello. Paradoxně toto slovo v latině znamená prase. Oba muži skutečně zemřeli a pozdější zkoumání jejich ostatků potvrdilo, že zemřeli za neobvyklých příčin.

Zajímavý je i případ kletby na senátora Fistuse. Senát starověkého Říma byl místem velkého bohatství a značné moci. Předpokládá se, že Fistus byl velkou osobností s významným ekonomickým vlivem. Ten kdo na něj uvalil kletbu, byl očividně velmi naštvaný. V kletbě mimo jiné zaznívá: „Nechť je Fistus zabit, nechť je zdrcený, chmurný, ponížený a všichni jeho rodinní členové ať se rozpustí…“ Fistus také zemřel za nejasných okolností.

Magie ve starověkém Egyptě

V nilské civilizaci bylo čarodějnictví rovněž součástí každodenního života. Podle víry té doby nebylo nic ve vesmíru ani všude kolem nic jiného než magie. Proto bylo velmi důležité se ji naučit ovládat. Zde však nesloužily čáry jen pro špatné účely. Egypťané využívali magii pro léčení či předpovídání budoucnosti.

Podle odborníků byla magie součástí Egypta ve všech oblastech života. Takzvanou dovolenou magií byla právě výroba léčiv, kosmetických výrobků a obranná kouzla. Čarodějové byli považování za léčitele a lidé se na ně obraceli snad v každém případě. Magie se tak stala nedílnou součástí lékařství.

Nejčastěji však byla používána ochranná kouzla. I když šlo v podstatě o formu proklínání. Byla totiž použita proti nájezdníkům a protivníkům jednotlivých provincií. Jejich cílem bylo ale pevnosti uchránit, proto nebyla považována za černou magii. Nesměla však padnout do nesprávných rukou. V tomto případě byli následky přímo devastující.

Starověká keltská magie

Keltská magie patří ve středověku k těm nejzvláštnějším. Ačkoliv keltové nebyli pod ochranou žádného mocnějšího národa, dokázali dlouhá léta odolávat vnějším tlakům. Nikdy ani nebyli pořádným národem, jelikož na politickou strategii je moc neužilo. Jejich svět se naopak zaměřoval na rituály a obřady keltské magie. Také byli silnými válečníky, kteří si podmanili velký kus světa.

Keltové věřily v reinkarnaci a transmigraci duší. Věřili, že po smrti přichází nový život. Hvězdy považovali za božstva a navíc tu byli ještě vyšší bohové, mýtické bytosti, které mohly zasahovat do osudu každého člověka. Keltská magie byla praktikována v přírodě. Zejména na vrcholu hory nebo uprostřed hustého lesa. Nejmocnějšími v klanu byli vždy druidové, kteří využívali čtyři elementy přírody: vodu, vzduch, zemi a oheň.

Sdílet:
Loading...