Býval to nejoblíbenější hotel Bogotské smetánky. Luxusní hotel del Santo je nádherná stavba evropského stylu, umístěná na jednom ze srázů kolumbijské džungle s výhledem na vodopád Tequendama. Časem získal hotel špatnou reputaci a hosté jej přestali navštěvovat. Velký podíl je přisuzován nevysvětlitelným událostem, ke kterým zde často docházelo a také negativním dopadům lidské činnosti.
Původně byla budova navržena jako rezidenční sídlo, architektem Carlosem Arturem Tapiasem. Sídlo proslavené velkolepostí svého okolí, leží na okraji srázu s úchvatným výhledem na vodopád Tequendama. Místo je vzdálené pouhých 30 kilometrů od hlavního města Kolumbie, Bogotá. Od roku 1923 zde její majitel pořádal večírky pro vybranou společnost.
Velkolepost tohoto místa přitahovala stále nové a nové návštěvníky. V roce 1928 se proto residence přeměnila na Hotel Del Santo. A podnik skutečně prosperoval až do 90. let, kdy už jediným návštěvníkem byla příroda.
Důvody, pro které byl hotel uzavřen a jeho prosperita vychladla, byly hned dva. Prvním z nich byla silně znečistěná řeka Bogotá, která protékala pod srázem. Do řeky se vlévaly odpadní vody z okolí, což zapříčinilo silný, odpudivý a velice otravný zápach, který zamořil celé okolí. Pochopitelně taková skutečnost kazí celkový dojem destinace.
Druhým a dost možná i zásadnějším důvodem byla sebevražedná historie hotelu. Legenda říká, že v 16. století ze srázu, kde se hotel nachází, skočilo několik kolumbijských indiánů. Jen aby se vyhnuli otroctví španělských dobyvatelů. Pověstí vypráví, že něž dopadli na hladinu jezera, přeměnili se v orly a odletěli za svobodou. Od té doby se toto místo stalo oblíbenou destinací posledního sbohem.
Hosté i kolemjdoucí turisté se vrhali se srázu do rokle, někteří skákali přímo z hotelových balkónů. Poté se mezi hosty i širokou veřejností začaly šířit zvěsti o nevysvětlitelných událostech, které se odehrávaly mezi stěnami hotelu. Údajně zde straší duše zemřelých obětí.
I poté co zůstal hotel napospas přírodě, působil dost strašidelně. Neustále debaty vedly k myšlenkám, že bude lepší budovu opravit a zpřístupnit veřejnosti. A také tím vypudit duše, které se zabydlely v prázdných místnostech a které byly lidmi několikrát vyfotografovány.
Své síly spojily Nadace ekologického hospodaření a Institut přírodních věd na Národní kolumbijské univerzitě, aby budovu zrekonstruovaly a přeměnily ji na Muzeum biodiverzity a kultury. Od roku 2013 je bývalý hotel denně otevřen a zpřístupněn veřejnosti.
Zdroj: VN