
Kdyby před miliony lety žila na Zemi vyspělá civilizace, podařilo by se nám dnes dokázat její existenci? Lidi vždy fascinovala možnost setkání s technologicky vyspělými bytostmi jinde ve vesmíru, ale co kdyby taková civilizace žila zde na Zemi, dávno předtím, než se vyvinuli lidé?
V roce 2018 publikovali fyzik a profesor Adam Frank a Dr. Gavin Schmidt, klimatolog, článek zkoumající, zda by moderní vědci byli schopni detekovat důkazy o vyspělé průmyslové civilizaci, která skončila před miliony let.
Tuto možnost nazvali „silurskou hypotézou “ podle vyspělé plazí rasy ze sci-fi seriálu BBC Doctor Who . Došli k závěru, že ačkoli je to extrémně nepravděpodobné, důkazy o takové civilizaci by byli těžko dohledatelné.
Vědci se zaměřili na období mezi 400 miliony a 4 miliony let a zvažovali, jaké důkazy mohla tato hypotetická společnost zanechat.
Během pouhých několika set let měl náš průmysl obrovský dopad na světové klima a ekosystémy. Pokud by ale lidská rasa během několika set milionů let zmizela, téměř jistě by zmizely i jakékoli přímé důkazy o naší společnosti – nebo podobné dřívější společnosti.
Naše největší města by zmizela mrknutím oka v geologickém kontextu kvůli erozi a tektonickým pohybům.
Vědci pátrající po dávno ztracené civilizaci by místo toho museli hledat geologické stopy jejích aktivit.
Industrializovaná civilizace by pravděpodobně měla mnoho stejných potřeb jako moderní lidé, včetně produkce velkého množství energie a potravin. Můžeme proto očekávat, že zanechá podobné stopy na zemských skalách a sedimentech jako důkaz masivních emisí uhlíku, globální změny klimatu a stoupající hladiny moří.
Problém je v tom, že v geologickém záznamu je obtížné odlišit změnu klimatu způsobenou civilizací spalující fosilní paliva od změny klimatu způsobené přírodními silami.
Ve skutečnosti existuje zvláštní podobnost mezi moderní změnou klimatu a událostmi v historii Země známými jako „hypertermální erupce “. Jedna z nich se odehrála asi před 55 miliony let, kdy globální teploty vzrostly až o 8 °C, ale hypertermální erupce obvykle probíhají současně s intenzivní tektonickou aktivitou.
Další problém: čím déle vyspělá civilizace přetrvává, tím více důkazů po sobě zanechá. Aby však civilizace přežila tak dlouho, musela by se stát udržitelnou, což by zanechalo méně geologických stop.
Společnost poháněná větrnou a solární energií by například nezanechala tolik důkazů jako společnost poháněná fosilními palivy. Tento paradox vysvětluje, proč bychom pravděpodobně nenašli žádné známky minulé civilizace, pokud by vůbec nějaká existovala.
Silurská hypotéza nás vede k úvahám o tom, jaké stopové důkazy po sobě lidstvo zanechá. Zodpovězení těchto otázek by mohlo pomoci upřesnit naše hledání vyspělých civilizací na jiných planetách.
zdroj: sf