Památník umírajícího lva v Švýcarském Lucernu, je snad nejsmutnějším kusem kamene na světě. Socha byla vytesána do útesu bývalého pískovcového lomu na počátku 19. století. Jde o připomínku švýcarské gardy, která během francouzské revoluce v roce 1792 přišla o život.
Umírající lev nebo chcete-li Lucernský lev, Lev z Lucernu, Lví pomník či Švýcarský lev, není jen tak obyčejnou sochou. Vzešla z návrhu Bertela Thorvaldsena, dánského sochaře, který žil na přelomu 18. a 19. století. Pomník byl navržen v roce 1819 a jeho tvorba začala o rok později. O tu se postaral řezbář Lucas Ahorn z německé Kostnice.
Příběh skrytý za památníkem
Švýcarští žoldnéři v roce 1792 bránili za každou cenu život Ludvíka XVI. a snažili se mu umožnit útěk z paláce Tuileries v Paříži a zabránit jeho zatčení revolucionáři. Švýcarská garda však byla výrazně přečíslena a postupně docházela vojákům munice. Celkem jich prý zahynulo až 760 – velká většina z nich přímo v boji, část byla po zatčení popravena. Uniknout se podařilo v beznadějné situaci přibližně jen stovce vojáků.
Socha umírajícího lva probodnutého kopím ve skále se nachází ve výšce několika metrů nad malým jezírkem, které nejen dotváří výjimečnou atmosféru místa, ale také jej chrání od doteků turistů, které by snad mohlo napadnout na skálu lézt. Nicméně nelze než věřit, že poškozovat sochu, kterou Mark Twain ve své knize A Tramp Abroad označil za nejsmutnější a nejdojemnější kus kamene na světě, by snad nenapadlo ani toho největšího ignoranta.
Zdroj: Ao