Velká Alexandrijská knihovna obsahovala informace týkající se celého světa. Její police v jednu chvíli obsahovaly miliony starověkých textů z různých oblastí světa, všech mocných civilizací. Zánik Velké knihovny je právem považován za jednu z největších ztrát v historii lidstva. Ačkoliv nebyly po knihovně nezbyly žádné stopy, historické proudy hovoří o tom, že spolu s knihovnou přišlo lidstvo o značné množství znalostí, nejen o naší Zemi ale také o návštěvnících z jiných světů.
Je známo, že Velká Alexandrijská knihovna shromažďovala znalosti ohromných cestovatelů, učenců, velkolepých vědců i astronomů. Lidé věří, že uvnitř knihovny byly příběhy a údaje, které dodnes zůstávají záhadou. Spekuluje se tako o tom, že knihy v knihovně mohly také obsahovat informace týkající se mimozemšťanů.
Dnes patří setkání s mimozemšťany a pozorování UFO k dobře známým jevům. Na internetu najdeme spousty příběhů a důkazů. Samozřejmě vše vnímáme lépe díky současným technologiím. Na druhou stranu není tedy vyloučeno, že by se podobné události neděly i v historii. Takže pravděpodobnost, že by v se Alexandrijské knihovně nacházely informace týkají se UFO nebo mimozemšťanů zase není tak mizivá.
Po celá léta se snaží badatelé těchto fenoménů chronologicky seřadit všechny možné zmínky o setkáních s mimozemskými bytostmi nebo o pozorování neidentifikovatelných předmětů. Četné historické záznamy různých kultur hovoří o návštěvách z jiného světa a vesmírných plavidlech. Takže by jistě nebylo překvapením, kdyby se v rámci největší starověké knihovny objevily výpovědi očitých svědků, záznamy o setkání nebo cokoliv jiného co by potvrdilo existenci mimozemšťanů.
Velká alexandrijská knihovna byla kolébkou světového vědění a autoři spisů uložených v policích knihovny si kopie nechávali pro sebe nebo si kopie odnášeli s sebou. Jediné, co se dochovalo, jsou malé útržky díla starověkého historika Plutarchose. Pár děl je úplných a srozumitelných. Příkladem je Lucullova biografie, která vypráví události, které prožil a zaznamenal Plutarchos. Příběh vypráví, že ve třetí mithirdatické válce stál Lucullus v čele své armády a mířil k bitvě. V tu chválí se obloha otevřela a poskytla prostor pro UFO.
Podobné jevy, které by se daly zařadit mezi ty mimozemské, zažil podle historických záznamů také Alexandr Veliký. Příběh vypráví, že když vedl svou armádu v Tyru, dostal pomo od tří „velkých stříbrných štítů“, které přišly z nebe.
Během bitvy u Jaxartes Alexandr Veliký tvrdil, že zahlédl UFO, které útočilo ohnivými koulemi. Překvapivě se zmiňuje, že UFO vypálilo paprsek na pevnost Tyre, zničili ji a umožnili vstup Alexandrijským jednotkám. Tajemné štíty se pak znovu objevují v boji proti indické armádě a bylo hlášeno, že přeletěly řeku, kde se bitva odehrávala.
Kdo zničil Velkou alexandrijskou knihovnu?
Police Alexandrijské knihovny byly plné myšlenek, nápadů a teorií mnoha velkých myslitelů té doby. Mnoho vědců, matematiků, básníků, historiků ze všech civilizací všech koutů světa přijelo studovat a vyměňovat si nápady do renomované knihovny. Její zničení bylo považováno za jednu z nejsmutnějších tragédií, která nás zasáhla. Dodnes se odborníci nemohou shodnout na tom, jak byla zničena.
První teorie vychází ze spisů Římanů a tvrdí, že knihovna byla náhodně zničena Juliem Caesarem během obléhání Alexandrie v roce 48 př. n. l. Mělo dojít k jejímu vypálení. Nicméně historické spisy jsou dost nejasné. A tato teorie vychází jen z mála indicií.
Další teorie naznačuje, že křesťané ve 4. století našeho letopočtu stojí za zkázou knihovny. V roce 391 n. l. vydal císař Theodosius rozkaz, který zakazoval veškeré pohanské praktiky. Chrámy byly přestavěny na kostely a věří se, že právě během této akce bylo zničeno mnoho dokumentů. Další dokumenty byly údajně zničeny úmyslně neboť nebyly v souladu s vírou.
Žádný zdroj však nezmiňuje konkrétní období, ve kterém ke zkáze knihovny došlo, proto také neexistuje, že právě křesťané stojí za zničením knihovny.
Posledním možným ničitelem Alexandrijské knihovny byl muslimský chalífa Omar. Podle výpovědi vyl vítězný muslimský generál Omar dotázán, co dělat s knihami, na které odpověděl: „Pokud jsou tyto knihy v souladu s Koránem, nepotřebujeme je, a pokud jsou v rozporu s Koránem, zničíte je.“
Tato teorie je však také pochybná, protože zde není zmínka o knihovně, nýbrž o knihách. Navíc jde o text syrského křesťana spisovatele, který napsal možná tyto spisy jen za účelem pošpinit pověst muslimského chalífy Omara.
Kdo tedy zničil Velkou alexandrijskou knihovnu a co vše ukrývaly její police, zůstane další nevyřešenou záhadou.